14 C 158/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 171 619,63 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 28. 3. 2019 dodávala právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) žalovanému elektřinu do dvou odběrných míst na adrese [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec]. Žalovaný nezaplatil cenu dodané elektřiny za období od 30. 3. 2019 do 17. 2. 2020 ve výši 112 378,20 Kč (faktura [číslo] ze dne 21. 2. 2020, splatná dne 6. 3. 2020), za období od 18. 2. 2020 do 15. 9. 2020 ve výši 2 159,09 Kč (faktura [číslo] ze dne 20. 9. 2020, splatná dne 5. 10. 2020), za období od 30. 3. 2019 do 17. 2. 2020 ve výši 30 602,49 Kč (faktura [číslo] ze dne 18. 2. 2020, splatná dne 3. 3. 2020) a za období od 18. 2. 2020 do 19. 8. 2020 ve výši 26 479,85 Kč (faktura [číslo] ze dne 2. 9. 2020, splatná dne 16. 9. 2020). 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaným byly dne 28. 3. 2019 uzavřeny dvě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec], a to pro dvě odběrná místa. Žalovaný se zavázal platit zálohově cenu dodané elektřiny. Tato zjištění soud učinil z výše citovaných smluv. Dále má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za dodávky elektřiny do odběrného místa za období od 30. 3. 2019 do 17. 2. 2020 ve výši 112 378,20 Kč (faktura [číslo] ze dne 21. 2. 2020, splatná dne 6. 3. 2020), za období od 18. 2. 2020 do 15. 9. 2020 ve výši 2 159,09 Kč (faktura [číslo] ze dne 20. 9. 2020, splatná dne 5. 10. 2020), za období od 30. 3. 2019 do 17. 2. 2020 ve výši 30 602,49 Kč (faktura [číslo] ze dne 18. 2. 2020, splatná dne 3. 3. 2020) a za období od 18. 2. 2020 do 19. 8. 2020 ve výši 26 479,85 Kč (faktura [číslo] ze dne 2. 9. 2020, splatná dne 16. 9. 2020). Shora uvedená zjištění soud učinil z citovaných faktur. Dne 13. 10. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, na základě této smlouvy postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 171 619,63 Kč s přísl., neboť žalovaný nezaplatil cenu dodané elektřiny do odběrného místa na adrese [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec], za období od 30. 3. 2019 do 17. 2. 2020 ve výši 112 378,20 Kč (faktura [číslo] ze dne 21. 2. 2020, splatná dne 6. 3. 2020), za období od 18. 2. 2020 do 15. 9. 2020 ve výši 2 159,09 Kč (faktura [číslo] ze dne 20. 9. 2020, splatná dne 5. 10. 2020), za období od 30. 3. 2019 do 17. 2. 2020 ve výši 30 602,49 Kč (faktura [číslo] ze dne 18. 2. 2020, splatná dne 3. 3. 2020) a za období od 18. 2. 2020 do 19. 8. 2020 ve výši 26 479,85 Kč (faktura [číslo] ze dne 2. 9. 2020, splatná dne 16. 9. 2020), dle smluv o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 28. 3. 2019. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Mezi právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaným tedy vznikl závazkový právní vztah, ze kterého vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Protože žalovaný tak neučinil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 921,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 865 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 171 619,63 Kč sestávající z částky 7 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 840 Kč ve výši 5 216,40 Kč.