20 C 108/2023-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 67 436 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa], [PSČ] [obec]. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo [anonymizováno] ze dne 31. 7. 2018 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba] se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa], [PSČ] [obec] a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Pro případ porušení smluvních podmínek byla ve smlouvě ujednána smluvní pokuta ve výši 6 050 Kč. Z faktury [číslo] vystavené dne 4. 10. 2019 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 51 953 Kč za spotřebu elektřiny v období od 28. 9. 2018 do 24. 9. 2019, a to se splatností do 22. 10. 2019 a Z faktury [číslo] vystavené dne 18. 12. 2019 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 10 326 Kč za spotřebu elektřiny v období od 25. 9. 2019 do 12. 12. 2019, a to se splatností do 3. 1. 2020. Z upomínky [číslo] ze dne 11. 11. 2019 soud zjistil, že jejím prostřednictvím vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu. Zároveň z faktury [číslo] se splatností dne 15. 11. 2019 soud zjistil, že za tuto upomínku si žalovaná vyúčtovala částku 200 Kč. Z náhledu do portálu provozovatele distribuční soustavy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k odpojení dodávky elektrické energie do odběrného místa žalovaného. Náklady na toto odpojení právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] na částku 1 815 Kč se splatností 28. 11. 2019. Z faktury [číslo] se splatností 28. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu v souladu se smlouvou ve výši 6 050 Kč. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 6. 9. 2022 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek a dobu trvání závazku. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedenou vyfakturovanou částku. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu, když k postoupení pohledávky došlo v souladu s § 1879 o. z. Soud dále přiznal právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 050 Kč, a to v souladu s § 2048 a násl. o. z., dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 148 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 698 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 436 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 910 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.