22 C 50/2023-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení 15 620 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce, že žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného s ním dne [datum] uzavřela v elektronické podobě smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalované zapůjčila dne [datum] částku 11 000 Kč. Jistina úvěru byla smluvně úročena 0 % a žalovaný se také zavázal k úhradě poplatku ve výši 4 620 Kč a smluvní pokuty 0,1 % denně ze splatné, avšak nezaplacené částky za každý den prodlení. Strany ujednaly splatnost zápůjčky ve třech splátkách, a to 5 207 Kč do 31. dne ode dne poskytnutí zápůjčky, 5 207 Kč do 62. dne a poslední ve výši 5 206 Kč do 93. dne ode dne poskytnutí zápůjčky. Žalovaný sice peněžní prostředky převzal [datum], jak se prokazuje listinou – převodem na účet žalovaného, avšak svůj dluh řádně a včas ve lhůtě splatnosti nesplatil, zaplativ pouze 5 207 Kč, jak tvrdila žalobkyně. Celková výše pohledávky tak činí částku 15 620 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky smlouvy (OPS), podle jejichž ustanovení 2.5 vzniká povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 500 Kč za upomínku. Žalobkyně zaslala žalovanému 5 upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] po 500 Kč, jak se podává z čl. 2 smlouvy. Upomínky má soud za prokázané z listin – upomínek. Výše poštovného činila po zaokrouhlení 50 Kč, jak se podává z podacího archu. avšak po částečné úhradě žalovaným požaduje jen 1 605 Kč. Na předžalobní upomínku žalovaný nereagoval. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, (zvláště § 122), za užití § [číslo] a násl. a § [číslo] a násl. a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Protože je žaloba v základu důvodná, soud jí vyhověl. Pokud jde o příslušenství pohledávky – náklady na upomínání ve výši 1 605 Kč, soud přiznal žalobkyni podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, a to za 5 upomínek ve výši doloženého poštovného 5 * 50 Kč, tj. 250 Kč. Co do zbývající částky (ze smluvně ujednaných celkových 2 500 Kč – 5 * 500 Kč) jde o smluvní pokutu ve výši 2 250 Kč. Absolutní výše smluvní pokuty však smí činit nejvýše součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru (11 000 Kč), tedy 5 500 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil 5 207 Kč, které soud přiřadil na smluvní pokuty. Žalobkyni tak ještě vzniklo právo na zaplacení ze smluvních pokut 293 Kč. Pokud žalobkyně požaduje zaplacení ještě 1 605 Kč, soud jí přiznal pouze účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši 250 Kč a doplatek smluvní pokuty ve výši 293 Kč, celkem tedy 543 Kč. Ve zbytku žalobu částečně zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v zcela nepatrné výši, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 620 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.