22 C 55/2023-22 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je žaloba o zaplacení 3 684 Kč s příslušenstvím pro nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti vozidla [registrační značka], zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích žalovanou v období [datum] - [datum] (72 dní). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum], aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy uhradila příspěvek do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů ve výši 3 384 Kč a náklady na uplatnění spojené s mimosoudním uplatněním práva na uvedený příspěvek ve výši 300 Kč na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná však dle tvrzení žalobkyně neuhradila ničeho, byť ji žalobkyně o zaplacení ještě upomenula upomínkou ze dne [datum]. Soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně upomenula žalovanou pro nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti vozidla [registrační značka], zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích žalovanou v období [datum] - [datum] (72 dní). Žalobkyně uvedla, že byla vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum], aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy uhradila příspěvek do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů ve výši 3 384 Kč a náklady na uplatnění spojené s mimosoudním uplatněním práva na uvedený příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná dne [datum] uhradila na žalobců účet č. [bankovní účet]. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Původní nárok žalobkyně se opírá § 1 odst. 2 písm. a), odst. 3, § 4 zákona č. 168/1999 Sb., odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) za užití § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 168/1999Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění za užití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud žalobu zamítl co do jistiny, neboť bylo prokázáno, že žalobkyni ji uhradila žalobci dne [datum] (výrok I.). Soud uzavřel, že zaplacením vymáhané jistiny dluhu žalobkyně uznala také nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 3 384 Kč za dobu od [datum] do [datum], protože uhradila celou jistinu a lze tak usuzovat na to, že tímto plněním uznala i zbytek dluhu (úrok z prodlení). Proto žalobě vyhověl co do příslušenství (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná jen ve zcela nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení. Žádné jí však nevznikly.