27 C 80/2023-21 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok o 24 445,96 Kč za nezaplacenou dodávku elektřiny ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným za dobu od [datum] do [datum] (800,39 Kč), od [datum] do [datum] (4 415,47 Kč), za nezaplacenou dodávku plynu ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] za dobu od [datum] do [datum] (12 080,83 Kč), od [datum] do [datum] (7 149,27 Kč). Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce dodal žalovanému do jeho odběrného místa energie v uvedeném rozsahu, žalovaný dluh neuhradil, pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Soud ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] zjistil, že se jí právní předchůdce žalobce zavázal dodávat žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal hradit za ni kupní cenu. Soud dále z faktur předložených žalobcem zjistil, že právní předchůdce žalobce vyúčtoval za dodanou elektřinu žalovanou částku, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá a že vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek a vyzval ho k úhradě dluhu. Soud ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] zjistil, že se jí právní předchůdce žalobce zavázal dodávat žalovanému do jeho odběrného místa plyn a žalovaný se zavázal hradit za něj kupní cenu. Soud dále z faktur předložených žalobcem zjistil, že právní předchůdce žalobce vyúčtoval za dodanou elektřinu žalovanou částku, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá a že vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že žalobce vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek a vyzval ho k úhradě dluhu. Podle § 50 odst. 1, věty prvé, zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 72 odst. 1 zákona smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, resp. plynu, na jejímž základě žalovaný odebíral od žalobce elektřinu (plyn) do odběrného místa a zavázal se k úhradě kupní ceny za její odběr. Žalovaný však nesplnil svoji povinnost a cenu za odebranou elektřinu (plyn) neuhradil. Ode dne následujícího po splatnosti je proto v prodlení a je povinen platit žalobci úroky z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 978 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhl. činí 300 Kč), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) a 21 % DPH z odměny a z náhrad. Soud ve věci aplikoval pro určení výše odměny advokátu žalobce ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého, v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč 300 Kč. Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobci uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje žádnou odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobce nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska množství dodané energie, místa dodání, výše dluhu, splatnosti a označení žalované strany. Tato typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.