32 C 70/2023-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, a to společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 7. 11. 2019 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 24 pravidelných splátkách po 3 222 Kč splatných měsíčně spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný ale úvěr splatil pouze ve výši 6 000 Kč, zbylou část úvěru žalovaný nevrátil. Žalobkyně se dále dohodla s právní předchůdkyní žalobkyně na postoupení pohledávky. 2. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a to tak, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl výši svých příjmů a výdajů, přičemž žalobkyně přezkoumala tvrzení povinného na základě dokladů uvedených v zákaznické kartě. 3. Žalovaný ve věci nevyjádřil. 4. Ze smlouvy [číslo] ze dne 7. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet spolu s úrokem ve výši 13 475 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 10 465 Kč a pojistným ve výši 3 096 Kč částkou 3 222 Kč v 24 splátkách splatných měsíčně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 24,5 %. Částka 50 000 Kč byla žalovanému předána při podpisu smlouvy. 5. Z úvěrové karty ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že při poskytování úvěru Právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaný sdělil výši příjmů 27 343 Kč a výdajů ve výši 9 000 Kč, přičemž tyto údaje žalobkyně přezkoumala ze dvou výpisů z bankovních účtů. 6. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný zaplatil částku ve výši 1 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022, z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodla na postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo] za žalovaným. Oznámení bylo odesláno dne 24. 2. 2022, jak soud zjistil z podacího lístku z tohoto dne. 8. Výzvou ze dne 6. 6. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z příslušné výzvy, přičemž výzva byla odeslána dne 7. 6. 2022, jak soud zjistil z příslušného podacího archu. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když ověřila výši příjmů a výdajů žalovaného z výpisu z bankovních účtů. 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 11. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet spolu s úrokem ve výši 13 475 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 10 465 Kč a pojistným ve výši 3 096 Kč částkou 3 222 Kč částkou 3 222 Kč měsíčně v 24 splátkách do 7. 11. 2021, přičemž žalovaný čerpal úvěr v plné výši a vrátil pouze částku ve výši 6 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 24,5 %. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla ze žalovaným uvedených příjmů a výdajů, které ověřila z výpisů z bankovních účtů. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodla na postoupení pohledávky za žalovaným ze shora uvedeného důvodu, přičemž oznámení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 13. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dle § 1879 o.z. právní předchůdkyně žalobkyně převedla uvedené pohledávky na žalobkyni. 14. Žalovaný uhradil pouze částku 6 000 Kč, uhradil tak 1 splátku splatnou 7. 12. 2019 a část 2. splátky splatné dne 7. 1. 2020. Zbylých 22 splátek žalovaný neuhradil. S ohledem na ujednání ohledně umořování dluhu žalovaný dluží jistinu ve výši 47 143,01 Kč a poplatek ve výši 22 356,99 Kč sestávající se z běžného úroku po dobu trvání úvěru, poplatku za zpracování úvěru a pojistného. Soud proto žalobě pro částku ve výši 69 500 Kč vyhověl. Žalovaný je dále povinen uhradit sjednaný úrok, který byl ujednán v sazbě 24,5 % ročně z dlužné částky. Na ujednaný úrok je ale třeba uplatnit zákonný limit dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ z.s.ú“), podle kterého při prodlení spotřebitele delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Uvedené zákonné ustanovení bylo do zákona vloženo novelou č. 186/2020 Sb., účinnou od 24. 4. 2020 s tím, že dle přechodných ustanovení se uvedené pravidlo použije i na smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti tohoto zákona, pokud k prodlení došlo po účinnosti tohoto zákona. Jelikož v tomto případě žalovaný uhradil splátku splatnou do 7. 12. 2019 a část splátky splatné dne 7. 1. 2020, dostal se žalovaný do prodlení se splátkou již dne 8. 1. 2020, přičemž ke dni 1. 1. 2020 činila vyhlášená repo sazba 2 %. Žalovaný je tedy povinen uhradit ujednaný úrok pouze za období 90 dnů jeho prodlení s každou jednotlivou splátkou, ve zbytku pak ve výši 10 % ročně z dlužné částky. 15. Žalobkyně požaduje přiznat kapitalizovaný úrok od 8. 11. 2021 do 28. 1. 2022, tedy za 82 dnů prodlení. U neuhrazených splátek v období od 7. 1. 2020 do 7. 4. 2020 (splátky č. 2 – 5) došlo k prodlení ještě před účinností shora uvedené právní úpravy, proto za toto období náleží žalobkyni úrok ve sjednané výši 24,5 % ročně. Za období 7. 5. 20201 do 7. 8. 2021 (splátky č. 6 – 21) uběhlo od data splatnosti splátek do dne 8. 11. 2021 více než 90 dnů od data splatnosti, žalovaná je tedy již pro celé uvedené období (8. 11. 2021 – 28. 1. 2022) v prodlení delším než 90 dnů, tedy žalobkyni za toto období náleží pouze úrok ve výši 10 %, a to z výše jistiny připadající na splátku. U zbylých splátek (č. 22 – 24) náleží žalobkyni sjednaný úrok v žalobkyní požadované sazbě 24,5 % vždy za období od 8. 11. 2021 do data splatnosti jednotlivých splátek navýšeného o 90 dnů, za zbytek období, tedy od data splatnosti splátek navýšeného o 90 dnů do 28. 1. 2022, tedy do dne, kdy žalobkyně požaduje přiznat kapitalizovaný úrok, náleží žalobkyni úrok v sazbě 10 % z dlužné jistiny. 16. Za účelem výpočtu kapitalizovaného úroku soud písemně dne 25. 4. 2023 vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně toho, jakou část ze splátek připadalo na jistinu, současně žalobkyni poučil o možnosti případného zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení. Žalobkyně však potřebné tvrzení nedoplnila, poučení nemohlo být zopakováno při konaném jednání, neboť žalobkyně se jednání nezúčastnila. Jelikož žalobkyně nedoplnila potřebná tvrzení, nezbylo soudu než přiznat žalobkyni pouze úrok v sazbě 10 % za období od 8. 11. 2021 do 28. 1. 2022, tedy v kapitalizované výši 1 059,10 Kč a ve zbytku žalobu pro kapitalizovaný úrok zamítnout. Soud rovněž přiznal žalobkyni ze stejného důvodu běžící úrok ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 29 1. 2022 do zaplacení a ve zbytku žalobu pro běžný úrok zamítl. 17. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto má žalobkyně právo i na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok ode dne 24. 3. 2020 z celé dlužné jistiny, přičemž ze smlouvy o úvěru nebylo zjištěno, že by bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru. V řízení pak nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by snad žalobkyně zesplatnila úvěr svým právním jednáním. Za účelem výpočtu úroku z prodlení soud písemně dne 25. 4. 2023 vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 1 o. s. ř. rovněž k doplnění tvrzení, proč požaduje úrok z prodlení z celé jistiny ode dne 24. 3. 2020, když úvěr měl být hrazen ve splátkách do 7. 11. 2021, tedy aby případně doplnila tvrzení, kdy a jak došlo k zesplatnění úvěru, současně žalobkyni poučil o možnosti případného zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení. Žalobkyně však ani toto tvrzení nedoplnila, poučení nemohlo být zopakováno při konaném jednání, neboť j