6 C 188/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedla, že nárok na jejich zaplacení vznikl žalobkyni, když žalovaný neplnil řádně na smlouvu o osobní kreditní kartě reg. [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr dne [datum] až do limitu 10 000 Kč, který čerpal prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 15 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácel a žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení celé dlužné částky včetně jejího příslušenství. Žalovaný dluží na jistině částku 10 359,06 Kč a na poplatcích pak 1 136,85 Kč (1 000 Kč za zaslání upomínky a částka 116,85 Kč za oznámení o přečerpání). Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dohodu, na jejímž základě následně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat (prostřednictvím kreditní karty) peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Tyto pravidelné měsíční splátky však žalovaný řádně neplnil, přičemž na jistině úvěru zůstal dlužen 10 359,06 Kč, na poplatcích pak částku 1 136,85 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 569,49 Kč a úroku z prodlení v kapitalizované výši 185,40 Kč, a to včetně sankcí, které byly pro případ prodlení s vrácením peněžních prostředků mezi stranami rovněž dohodnuty (poplatek za zaslání upomínky). Po právní stránce byl vztah mezi žalobkyní a žalovaným posouzen jako smlouva o úvěru podle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit, a to včetně úrokového navýšení 15 % ročně. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když poskytla ve prospěch žalovaného peněžní prostředky. Žalovaný oproti tomu porušil svoji smluvní povinnost a nesplnil svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech, dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení, který je příslušenstvím peněžité pohledávky. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu úvěru, tak její příslušenství v podobě sjednaného úroku i úroku z prodlení a poplatků, které měli účastníci ve smlouvě v případě prodlení dohodnuty. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 495,91 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.