6 C 264/2023-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 246 574 Kč se smluvním úrokem z prodlení při tvrzení, že na základě smluv o dodávce elektřiny ze dne [datum] (neoznačeného čísla smlouvy), [datum] (číslo smlouvy [anonymizováno] [rok] [číslo]) a ze dne [datum] (číslo smlouvy [anonymizováno] [rok] [číslo]) dodávala žalované elektřinu, přičemž žalovaná za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] nezaplatila 98 459 Kč – odběrné místo [ulice a číslo], [obec] (faktura [číslo] splatnost [datum]), za období od [datum] do [datum] nezaplatila 3 370 Kč – odběrné místo [obec] č. parc. [číslo], 256 [obec] (faktura [číslo] splatnost [datum] – znějící na částku 45 745 Kč, přičemž žalovaná uhradila 42 375 Kč) a za období od [datum] do [datum] nezaplatila 81 491 Kč – odběrné místo [obec], č. parc. 16 (faktura [číslo] splatnost [datum]), následně byla faktura [číslo] opravená – vrubopis [číslo] (vystavěná k daňovému dokladu č. – faktuře [číslo]) se splatností [datum] znějící na částku 43 254 Kč, se splatností [datum]. Žalovaná dluží celkem za odebranou elektřinu částku 226 574 Kč. Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč představující 4 neuhrazené faktury po 5 000 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně, což bylo účastníky ve smlouvě sjednáno. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ve věci se nevyjádřila. Soud vzal v řízení za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny 3 smlouvy o dodávce elektřiny, na jejichž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Shora uvedený skutkový stav soud zjistil ze smluv o dodávce elektřiny. Z příslušných faktur má soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny celkovou částkou 226 574 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s placením 4 faktur, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každou fakturu, tedy celkem 20 000 Kč. Žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 obč. zák. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, za dodanou elektrickou energii nezaplatila kupní cenu, která jí byla řádně vyúčtována, soud proto žalobě vyhověl a platební povinnost žalované uložil rozsudkem. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných peněžních pohledávek v podobě smluvního úroku z prodlení (§ 1970 obč. zák.). V důsledku prodlení žalované pak vznikl žalobkyni též nárok na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 a násl. obč. zák.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 712 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 864 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 246 574 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 800 Kč ve výši 6 048 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.