6 C 353/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedla, že nárok na jejich zaplacení vznikl právnímu předchůdci žalobce společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právnímu předchůdci žalobkyně“), když žalovaný neplnil řádně na smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní částku 21 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60týdenních splátkách po 630 Kč jednak poskytnutou peněžní částku 21 000 Kč, jednak peněžní částku 16 800 Kč (tzv. souhrnný poplatek). Žalovaný plnil právnímu předchůdci žalobkyně pouze částečně, přičemž na jistině zůstal dlužen 21 000 Kč, na„ souhrnném poplatku“ pak částku 13 900 Kč. Právní předchůdce žalobkyně výše uvedené pohledávky za žalovaným, včetně nároku na zaplacení úroku a zákonného úroku, dále zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 24,36 % ročně, postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet týdenními splátkami, přičemž peněžní prostředky byly úročeny příslušnou roční úrokovou sazbou. Žalovaný peněžní prostředky řádně nesplácel, právní předchůdce žalobkyně dluh na jistině vyčíslil částkou 21 000 Kč, na„ souhrnném poplatku“ částkou 13 900 Kč. Po právní stránce byl vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným posouzen jako smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 16 800 Kč, a to včetně úrokového navýšení 24,36 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil, když poskytl ve prospěch žalovaného peněžní prostředky. Žalovaný oproti tomu porušil svoji smluvní povinnost a nesplnil svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky s úroky. Žalovaný se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech, dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení, který je příslušenstvím peněžité pohledávky, ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala oprávněným domáhat se žalovaných částek namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 1879 a násl. o. z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 574 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 396 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 900 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.