6 C 66/2023-13 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se žalobu domáhal, aby soud určil, že žalovaná je od [datum] vlastníkem motorového vozidla – motocyklu - tovární znaky [příjmení], typ [anonymizováno], barva šedá metal, rok výroby 1997, [registrační značka], č. velkého technického průkazu [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ motorové vozidlo“). Žalobu odůvodnil tak, že žalovaná dne [datum] uzavřela se žalobcem kupní smlouvu o prodeji výše uvedeného motorového vozidla. Podpisem kupní smlouvy potvrdila převzetí motorového vozidla a současně zaplatila kupní cenu. Žalobce pořádal žalovanou o nezbytnou součinnost při změně zápisu skutečného vlastníka motorového vozidla v registru motorových vozidel, přičemž jí byla žalobcem udělena plná moc pro přepis motorového vozidla. Žalovaná však registraci motorového vozidla neprovedla, což vyplývá i z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 19. 8. 2022 č. j. [spisová značka] [číslo]. Žalovaná k výzvě žalobce přepis vozidla neprovedla, k věci se nevyjádřila. Soud vzal v řízení za prokázané, že mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření kupní smlouvy předmětného motorového vozidla. Žalobce motorové vozidlo žalované předal při podpisu smlouvy a žalovaná za něj zaplatila kupní cenu ve výši 18 000 Kč. Zároveň se zavázala, že provede, na základě plné moci udělené jí žalobcem, přepis předmětného motorového vozidla, což do dnešního dne neučinila. Po právní stránce je zřejmé, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou došlo k převodu vlastnického práva z žalobce na žalovanou. Byla totiž zaplacena jak kupní cena, tak došlo k fyzickému předání motorového vozidla. Na uzavřenou kupní smlouvu tak dopadají zákonná ustanovení § 2079 a násl. o. z. ve spojení s ustanovením § 1099 o. z. pak lze bezpečně uzavřít, že vlastnické právo k motorovému vozidlu bylo převedeno z žalobce na žalovanou. Jestliže se nyní žalobce domáhá, aby soud tento přechod vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. autoritativně deklaroval, pak lze mít za to, že tento rozsudečný požadavek žalobce je oprávněný. Žalobci totiž svědčí požadavek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť nedostatek součinnosti žalované při změně záznamů v evidenci vozidel brání splnění zákonné povinnosti evidence koupeného motorového vozidla a současně tak i jeho řádnému užívání, když jako držitel a vlastník motorového vozidla je veden nadále žalobce, což je v rozporu se stavem faktickým i právním. Proto soud žalobě bez dalšího vyhověl a určil, že vlastníkem motorového vozidla je žalovaná. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky (za návrh ve věci samé). Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.