8 C 27/2023-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17 807,94 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie dle smlouvy ze dne [datum] v níže uvedených obdobích v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Žalobce dále požadoval přiznání práva na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za zaslanou upomínku na neuhrazenou fakturu za elektřinu. Žalobce rovněž požadoval přiznání práva na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy o elektrické energii. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobce se zavázal umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Z faktury [variabilní symbol] za zúčtovací období [datum] - [datum] se splatností [datum] na částku 9 882,78 Kč soud zjistil, že byl vyfakturován za uvedené období odběr elektřiny. Následně byly uvedená faktura žalobcem opravena opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne [datum], na částku 12 907,94 Kč, za celkový objem odebrané elektřiny 0, [číslo] MWh za totožné období. Tento opravný daňový doklad se stal splatný dne [datum]. Smluvní pokuta 100 Kč za neuhrazenou fakturu byla vyúčtována fakturou [variabilní symbol]. Další smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy byla vyúčtována fakturou [variabilní symbol] vystavenou dne [datum], se splatností dne [datum] Smluvní pokutu žalobce v souladu se smlouvou požaduje za každý měsíc od [datum] do [datum], tedy za 12 měsíců po 400 Kč, celkem 4 800 Kč. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek a dobu trvání závazku. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva na odběr elektrické energie, v souladu s výše citovanými ustanoveními, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedenou vyfakturovanou částku za odebrané energie. Soud proto žalobci přiznal právo na zaplacení dlužné vyfakturované částky za spotřebovanou elektřinu. Soud žalobci dále přiznal právo na zaplacení smluvních pokut, které si účastníci v souladu s výše uvedeným ustanovením § 2048 o. z. sjednali. Žalobci také vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 807,94 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.