8 C 285/2023-47 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalovaném vydání měřícího zařízení, které je specifikováno ve výroku I. rozsudku (dále jen„ měřící zařízení“). Žalobu odůvodnil tím, že toto měřící zařízení, které je vlastnictvím žalobce, bylo osazeno za účelem měření spotřeby plynu do odběrného místa na adrese [adresa], když žalovaný užívá předmětnou nemovitost. Prostřednictvím aplikace byl podán požadavek společnosti innogy [právnická osoba] na ukončení distribuce plynu ke dni [datum], neboť žalovaný neplatil za dodávky energií. Žalovaný však přes opakované pokusy neumožnil žalobci provést demontáž měřícího zařízení ve vlastnictví žalobce, proto se žalobce obrátil na soud. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a o.s.ř. Soud má za prokázáno, že oznámil žalobce žalovanému, že obchodník s plynem (innogy [právnická osoba]) požádal o ukončení nebo přerušení dodávky do odběrného místa ke dni [datum]. Jelikož měřící zařízení nebylo přístupné, nastaly účinky ukončení (přerušení) dodávky zemního plynu do odběrného místa. Žalovaný byl výzvou opakovaně vyzýván, aby umožnil demontáž. Jelikož žalovaný v tento termín neumožnil provedení demontáže měřícího zařízení, a ani nijak nekontaktoval žalobce ve snaze dohodnout náhradní termín, byl učiněn další pokus o demontáž měřícího zařízení. Ani tento pokus nebyl úspěšný. Shora uvedená zjištění soud učinil z žádosti o obchodníka s plynem o ukončení distribuce, výzvy ke zpřístupnění, oznámení o neoprávněném odběru a předžalobní upomínky. Žalobce má vůči žalovanému právo na vydání měřícího zařízení [číslo] které je jeho vlastnictvím, a je umístěno v odběrném místě na adrese v nemovitosti na adrese [adresa], v bytě [číslo] ve 3. podlaží. Při právním posouzení soud vycházel z toho, že žalobce byl požádán obchodníkem s plynem, aby ukončil, příp. přerušil dodávku plynu do odběrného místa podle ust. § 119 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem. Jelikož nebylo možno ukončení nebo přerušení dodávky dosáhnout bez demontáže měřícího zařízení, byl žalovaný opakovaně vyzýván, aby umožnil žalobci přístup k měřícímu zařízení a jeho demontáži, přičemž tuto povinnost ukládá žalovanému ust. § 71 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Od [datum] je odběr plynu a distribuce plynu do odběrného místa kvalifikována jako neoprávněná podle ust. § 74 odst. 1, písm. a), b) a podle ust. § 74 odst. 3 písm. a), d) energetického zákona. V tomto případě má žalobce právo podle ust. § 59 odst. 1 písm. j), bod 6. energetického zákona na omezení nebo přerušení distribuce plynu, čehož lze dosáhnout technicky pouze demontáží měřícího zařízení. Podle ust. § 1040 odst. 1 o. z. se vlastník věci může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že v případě neoprávněné distribuce, příp. odběru plynu vzniká odběrateli povinnost vydat měřící zařízení na výzvu jeho vlastníka, kterým je v dané věci žalobce. Jelikož žalovaný tak neučinil, je podaná žaloba po právu a soud jí v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.