13 C 108/2024-35 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou domáhá vydání soudního rozhodnutí, dle kterého by žalovaný zaplatil žalobci žalovanou částku s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena dne 1. 3. 2023 smlouva o zápůjčce, dle které žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky 9 900 Kč na jeho účet č. , č. účtu, , dne 1. 3. 2023 a žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 2 574 Kč splatný spolu s jistinou dne 31. 3. 2023 a žalovaný svoje smluvní závazky neuhradil řádně a včas, ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř., tedy rozhodoval bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů.Žalovaný se k věci nevyjádřil.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Ze zprávy , právnická osoba, ., vyplývá, že pod VS , Anonymizováno, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka 9 900 Kč.Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 23. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 31. 3. 2023 a dle podacího lístku , právnická osoba, ., vyplývá, že písemnost byla žalovanému zaslána dne 23. 1. 2024.Z upomínky ze 7. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni, totéž vyplývá i z upomínky ze 14. 4. 2023 a opakované výzvy k úhradě z 21. 4. 2023, 30. 4. 2023, 15. 5. 2023.Soud vyzval žalobkyni ke sdělení, jakým konkrétním způsobem ověřovala u žalovaného úvěruschopnost a na základě jakých konkrétních skutečností s tím, nechť k těmto navrhne a předloží důkazy. Žalobkyně uvedla, že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení s tím, že žádá vrátit bezdůvodné obohacení.Ze zprávy , jméno FO, a. s., soud zjistil, že na účet vedený na žalovaného byla evidována příchozí platba 9 900 Kč od odesílatele , právnická osobaDle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní je v prodlení.Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí v němž došlo k prodlení, zvýšeného o osm procentních bodů.Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet zejména sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.Provedeným dokazováním má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dne 1. 3. 2023 smlouva o zápůjčce, kdy žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky 9 900 Kč na účet č. , č. účtu, dne 1. 3. 2023, což má soud za prokázáno uzavřenou smlouvou o zápůjčce transakcí potvrzenou jak finančním ústavem , Anonymizováno, , jméno FO, , a. s., tak i bankou , jméno FO, a. s., když žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek a jistina s poplatkem byly splatné ke dni 31. 3. 2023 a žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, když rovněž nereagoval na upomínky k zaplacení a předžalobní výzvu tak, jak to z těchto vyplývá.Po právní stránce soud vzniklý stav posoudil jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl., o. z., v režimu příslušných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, když úrok z prodlení je uplatněn v souladu s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 zák. o spotř. úvěru a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Na výzvu soudu k doložení těchto skutečností uvedla, že žádná skutková tvrzení již provádět nebude, nechť je věc posouzena z titulu bezdůvodného obohacení.Soud proto uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr a proto je smlouva o zápůjčce, která odporuje § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle § 2991 odst. 2 o. z., jako bezdůvodné obohacení. V daném případě výše bezdůvodného obohacení představuje částku 9 900 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit s příslušenstvím pohledávky, zákonný úrokem z prodlení z této částky doby prodlení, což jest 1. 4. 2023 do zaplacení. Ve zbytku žalované částky byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, zák. č. 99/1963 Sb., o. s. ř., tak, že soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 586 Kč, představující 26 % úspěch ve věci. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.