13 C 147/2024-67 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání soudního rozhodnutí, dle kterého by byl žalovaný povinen zaplatit žalovanou částku s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 29. 9. 2020 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 5. 2022, na což jej žalobkyně upozornila písemnou upomínkou z 20. 5. 2022, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky, což žalovaný neučinil a nereagoval ani na další upomínku žalobkyně. Žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru.Žalovaný na toto nereagoval, rovněž nereagoval na předžalobní výzvu.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zák. č. 99/1993 Sb., o. s. ř., neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , má soud za prokázáno, že byla mezi účastníky uzavřena dne 29. 9. 2020, kdy žalovanému byla žalobkyní poskytnuta finanční částka ve výši 20 000 Kč se splatností v délce 72 měsíců po á 514 Kč měsíčně, kdy splátka je splatná vždy k 15. dni v měsíci.Z upomínek č. , hodnota, , č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný byl na jejich základě upomenut, stran dluhu, a to dopisem ze dne 20. 5. 2022 a 5. 6. 2022, když dle podacích lístků , právnická osoba, ., byly tyto upomínky žalovanému zaslány. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobkyně z 9. 11. 2023, kde byl vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni. Písemnost dle podacího lístku , právnická osoba, ., byla žalovanému zaslána dne 9. 11. 2023.Soud má provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., dle kterého smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Žalobkyně žalovanému poskytla předmětný úvěr, který se žalovaný zavázal zaplatit, ale své povinnosti nedostál, a proto žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení žalované částky a dále je žalovaný povinen též zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1968 o. z. a § 1970 o. z., když výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Prodlení počíná ode dne následujícího po splatnosti dluhu.Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 zák. o spotřebitelském úvěru, kdy náležitě posoudila schopnost žalovaného splácet a zcela splatit sjednaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 028,30 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a ze tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.Povinnost zaplacení náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.