13 C 182/2024-54 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 74 586 Kč s přísl. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, a to společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 16. 8. 2021 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 2 410 Kč spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaná ale úvěr splatila pouze ve výši 7 223 Kč, zbylou část úvěru žalovaná nevrátila.Dále dne 20. 6. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 2 071 Kč spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaná ale úvěr splatila pouze ve výši 11 382 Kč, zbylou část úvěru žalovaná nevrátila.Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to tak, že provedla vyhodnocení informací od žalované před uzavřením smlouvy a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalované zaznamenaných v úvěrové kartě.2. Žalovaná se nevyjádřila.3. Podle § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených důkazů.4. Ze smlouvy č. , tel. číslo, ze dne 20. 6. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala je splácet částkou 2 071 Kč v 21 splátkách splatných měsíčně. Zároveň se zavázala uhradit žalobkyni poplatek ve výši 23 491 Kč.5. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 20 000 Kč dne 20. 6. 2021, přičemž na poskytnutý úvěr uhradil celkem 11 382 Kč.6. Ze zákaznické karty ke smlouvě č. , tel. číslo, soud zjistil, že při poskytování peněžních prostředků právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaná žije v nájmu. Je svobodná, nemá žádnou vyživovanou osobu a její čistý měsíční příjem činí 21 437 Kč. Výdaje žalované činí 11 200 Kč měsíčně a 2 000 Kč jako externí splátky. Žalovanou sdělené údaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek za duben a květen 2021.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek ze dne 21. 9. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodly na postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, za žalovanou.8. Ze smlouvy č. , tel. číslo, ze dne 16. 8. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala je splácet částkou 2 410 Kč v 21 splátkách splatných měsíčně. Zároveň se zavázala uhradit žalobkyni poplatek ve výši 25 603 Kč.9. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 25 000 Kč dne 16. 8. 2021, přičemž na poskytnutý úvěr uhradil celkem 7 223 Kč.10. Ze zákaznické karty ke smlouvě č. , tel. číslo, soud zjistil, že při poskytování peněžních prostředků právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaná žije v nájmu. Je svobodná, nemá žádnou vyživovanou osobu a její čistý měsíční příjem činí 21 158 Kč, ostatní příjmy činí 2 000 Kč. Výdaje žalované činí 8 900 Kč měsíčně a 2 000 Kč jako externí splátky. Žalovanou sdělené údaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výpisu z bankovního účtu za červen a červenec 2021. V tomto výpise je patrné, že žalovaná čerpala i další půjčky např. od společnosti , Anonymizováno, ., Anonymizováno, a to v červenci v celkové výši 12 600 Kč a v měsíci červnu v celkové výši 11 100 Kč. V červnu navíc čerpala půjčku od žalobkyně ve výši 20 000 Kč. Dále z výpisů bylo zjištěno, že žalovaná připsala v červenci na účet částku 36 383 Kč a odepsala 35 739,59 Kč a v červnu připsala částku 55 033 Kč a odepsala částku 54 969,29 Kč.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek ze dne 21. 9. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodla na postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, za žalovanou.12. Výzvou ze dne 15. 2. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z příslušné výzvy.13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.14. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, dle smlouvy č. , tel. číslo, ze dne 20. 6. 2021 a žalovaná se zavázala je vrátit formou splátek po 2 071 Kč měsíčně v 21 splátkách, přičemž žalovaná čerpala prostředky v plné výši a vrátila částku ve výši 11 382 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované tak, že právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaná bydlí v nájmu, je svobodná, nemá vyživovací povinnost a její čistý měsíční příjem činí 21 437 Kč, výdaje činí 2 000 Kč měsíčně jako splátky předešlých dluhů a částka 11 200 Kč jako zbylé výdaje. Žalovanou sdělené údaje ověřila co do příjmů z pracovní smlouvy a výplatních pásek za 2 předcházející měsíce, výdaje právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně v důsledku prodlení žalované se splácením dluhů vyzvala žalovanou k vrácení zbytku dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaná nad rámec výše uvedeného neuhradila ničeho.Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, dle smlouvy č. , tel. číslo, ze dne 16. 8. 2021 a žalovaná se zavázala je vrátit formou splátek po 2 410 Kč měsíčně v 21 splátkách, přičemž žalovaná čerpala prostředky v plné výši a vrátila částku ve výši 7 223 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované tak, že právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaná bydlí v nájmu, je svobodná, nemá vyživovací povinnost a její čistý měsíční příjem činí 21 158 Kč, výdaje činí 2 000 Kč měsíčně jako splátky předešlých dluhů a částka 8 900 Kč jako zbylé výdaje. Žalovanou sdělené údaje ověřila co do příjmů z pracovní smlouvy a výpisu z účtu za 2 předcházející měsíce, výdaje právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně v důsledku prodlení žalované se splácením dluhů vyzvala žalovanou k vrácení zbytku dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaná nad rámec výše uvedeného neuhradila ničeho.15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Obě uzavřené smlouvy jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Jelikož shora uvedené smlouvy žalovaná neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřela ji jakožto spotřebitel dle § 419 o. z. proto se na věc vztahuje i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Dle § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění ke dni uzavření smlouvy, neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.17. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru