13 C 72/2024-42 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 73 521,65 Kč s přísl. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 5. 11. 2021, na jejímž základě žalovaná převzala na svůj účet č. , č. účtu, peněžní prostředky v částce 45 000 Kč. Takto získané peněžní prostředky se žalovaná zavázala právní předchůdkyni vrátit, a to společně s poplatkem za poskytnutí v částce 28 521,65 Kč do 11. 11. 2022. Žalovaná dluh řádně a včas nesplácela. Žalovaná na svůj dluh neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023.Co se týče zkoumání úvěruschopnosti, zde žalobkyně uvedla, že žalovaná byla prověřena v databázích ISIR, CEE CRKI, EUCB.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samotné není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z formuláře pro standardní informace soud zjistil, že žalovaná požádal o úvěr v částce 45 000 Kč na dobu 12 měsíců. Celková výše splatná žalovanou byla stanovena na 76 547 Kč, v kteréžto částce je započten poplatek ve výši 28 521,65 Kč.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 5. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 45 000 Kč dne 8. 11. 2022 na účet č. , č. účtu, , který se žalovaná zavázala splácet ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 6 379 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí v částce 28 521,65 Kč. Splatnost byla sjednána do 11. 11. 2022. Rovněž bylo sjednáno, že částka 14 575,22 z úvěru bude použita přímo na dlužný zůstatek předchozího úvěru žalované u žalobkyně.6. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalované byla na účet č. , č. účtu, převedena částka 30 424,78 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Součástí je přehled postupovaných pohledávek.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 8. 2023 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Téhož dne byla rovněž žalované zaslána předžalobní výzva k plnění, a to o tří dnů od doručení.9. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 8. 8. 2024 bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, byl veden na žalovanou. Z přípisu ze dne 16. 8. 2024 bylo zjištěno, že na tento účet byla připsána platba ve výši 30 424,78 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně, a to dne 5. 11. 2021.10. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 5. 11. 2021 na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v měsíčních splátkách spolu s poplatkem v částce 28 521,65 Kč do 11. 11. 2022. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky převzala částečně na účet č. , č. účtu, ve výši 30 424,78 Kč a ve zbylé výši byly použity na splacení předešlého úvěru u žalobkyně. Žalovaná však jistinu ani poplatek řádně a včas ve lhůtě splatnosti neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023 o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Na předžalobní upomínku a výzvu k zaplacení žalovaná žádným způsobem nereagovala.11. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Dle § 1968 je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní v prodlení.14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní podmínky a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí v němž došlo k prodlení zvýšeného o 8 procentních bodů.16. Dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Dle § 86 téhož zákonného ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele nikoliv pravidelnými splátkami nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Dle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.19. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní ujednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Vzniklý stav mezi účastníky, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. Jak soud dále zjistil, žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost, která vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy řádně posoudila úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele, kdy žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla zkoumána v databázích ISIR, CEE CRKI, EUCB, ale již nedoložila, co zjistila o poměrech žalované co do příjmů a výdajů, kdy náhled do uvedených databází takovéto informace neposkytuje a poskytnout ani nemůže.. Za tohoto stavu soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet a zcela splatit poskytnutý, a proto soud hodnotí spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti bylo přihlédnuto i bez návrhu. Pokud žalované byla vyplacena žalovaná částka 45 000 Kč, což bylo prokázáno, je pak povinna tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení, dle § 2991 odst. 2 o. z., vrátit žalobkyni.23. Jelikož žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho, rozhodl soud výrokem I. o její povinnosti uhradit žalobkyni fakticky získané peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, kterými bylo způsobeno bezdůvodné obohacení žalované na žalobkyni. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, náleží žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo v této části žalobě vyhověno.24. Ve zbytku byla žaloba z výše uvedených důvodů, jako nedůvodná zamítnuta.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 206 Kč, přičemž tato částka představuje 22,41 % z jejich celkové výše. Tyto náklady sestávají ze