14 C 105/2024-21 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 23 380 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) uzavřela s žalovanou dne 19. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 23 910 Kč s příslušenstvím do 18. 1. 2023. Žalovaná sjednanou částku řádně a včas neuhradila. Tím vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále nárok na úhradu paušálních náhrad výdajů spojených s upomínáním. Dne 8. 12. 2022 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena ke dni 7. 7. 2023. Žalobkyně požadovala uhradit jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, zákonný úrok z prodlení od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 389,04 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 010 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 3 380 Kč.2. Žalobkyně vzala svým podáním ze dne 4. 4. 2023 žalobu částečně zpět co do částky 7 390 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 010 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 380 Kč, neboť nebyla schopna prokázat, že řádně zkoumala tzv. úvěruschopnost žalované. Soud tak výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl o částečném zastavení řízení co do částky 7 390 Kč.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. Z listiny označené jako „Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, “ ze dne 19. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 23 910 Kč do 30 dnů, tedy do 18. 1. 2023.5. Z výpisu bankovního účtu vedeného u , právnická osoba, soud zjistil, že dne 7. 12. 2022 zaslala žalovaná na účet právní předchůdkyně žalobkyně verifikační platbu ve výši 0,01 Kč.6. Z výpisů bankovního účtu , právnická osoba, soud zjistil, že dne 19. 12. 2022 byla na účet žalované, ze kterého byla odeslána i verifikační platba, odeslána právní předchůdkyní žalobkyně částka , právnická osoba, Kč a dne 29. 12. 2022 částky 10 000 Kč a 8 000 Kč.7. Z listiny označené jako „Smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne 22. 11. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodly na průběžném uzavírání dílčích smluv, kterými se v budoucnu budou převádět konkrétní dlužné částky.8. Z listiny označené jako „Společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek“ bylo zjištěno, že dne 7. 7. 2023 se žalobkyně se společností , právnická osoba, dohodly na převodu dlužné částky ve výši 27 390 Kč, kterou měla společnost , právnická osoba, za žalovanou.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2023 soud zjistil, že žalované bylo zasláno vyrozumění o postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, ve výši 27 390 Kč. Uvedené bylo potvrzeno i z podacího archu ze dne 20. 7. 2023.10. Z dopisu ze dne 19. 7. 2023 adresovaného žalobkyní žalované soud zjistil, že žalovaná byla informována o tom, že došlo k převodu dlužné částky na žalobkyni a žalovaná byla současně vyzvána k uhrazení této dlužné částky ve výši 27 480,41 Kč do 4. 8. 2023.11. Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:12. Dne 19. 12. 2022 si právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou ujednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit finanční prostředky v celkové výši 23 910 Kč do 18. 1. 2023. Finanční prostředky byly žalované poskytnuty ve dnech 19. 12. 2022 a dne 29. 12. 2022 zasláním na účet. Právní předchůdkyně žalobkyně si dne 7. 7. 2023 ujednala s žalobkyní převod nároku (postoupení pohledávky) na vrácení finančních prostředků žalovanou, a to v celkové výši 27 390 Kč. Žalovaná byla o tomto ujednání řádně vyrozuměna. Žalovaná svůj závazek řádně nesplácela a dostala se do prodlení.13. Po právní stránce soud posoudil právní vztahy vzniklé mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), jako smlouvu o úvěru, přičemž zároveň se právní poměry mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 ZSÚ, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 ZSÚ, tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně v žalobě konstatovala, že z její strany došlo k prověření schopnosti žalované úvěr řádně splácet, a to prostřednictvím schvalovacího procesu, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací). Podle § 86 odst. 2 zákona ZSÚ poskytovatel posouzení úvěruschopnosti činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalované v daném případě nedošlo. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy tuto povinnost nesplnila, ač k jistému postupu a prověřování z její strany došlo, avšak z pohledu soudu zcela nedostatečnému a neskýtající záruku obezřetnosti a odborné péče. Žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.14. S ohledem na to, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, má žalobkyně, jejíž aktivní legitimace je dána v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2023 (§ 1879 OZ), právo pouze na zaplacení částky 20 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení na straně žalované podle § 2991 OZ, přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru, když žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná na jistinu neuhradila ničeho. Žalovaná je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ povinna vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. Tím, že dosud žalobkyni ničeho nevydala, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 OZ a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 OZ ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud žalobkyni přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 389,04 Kč, tedy za období od 19. 1. 2023 do 7. 7. 2023, což představuje období od prvního dne následující po dni splatnosti až do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, a v neposlední řadě také částku ve výši 217 Kč představující náklady související s mimosoudním vymáháním pohledávky.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta první OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení pouze částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 71 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 944 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT“) z tarifní hodnoty ve výši 23 380 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Z celkové částky ve výši 2 396 Kč pak 71 % představuje částku 1 701,16 Kč, která byla žalobkyni přiznána.