14 C 229/2024-13 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 62 269,69 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 15. 11. 2021 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úroky do 15. 11. 2026. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně úvěr zesplatila ke dni 11. 10. 2023 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 15. 11. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše 60 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Z výzvy ze dne 23. 8. 2023 má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby úvěr zaplatil ke dni 11. 10. 2023. Z výpisu z účtu má soud za prokázáno, že žalobkyně žalované dne 15. 11. 2024 úvěr poskytla. Soud má dále z žádosti o úvěr za prokázané, že žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného.4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 62 269,69 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 11. 2021. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 15. 11. 2021 úvěr poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 720,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 491 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 269,69 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 760 Kč ve výši 2 469,60 Kč.