14 C 339/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 95 444,60 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným došlo dne 12. 8. 2015 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 330 000 Kč. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2019, č.j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalovaného. Následně pak usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 7. 2022, č.j. [insolvenční spisová značka], byl konkurs na majetek žalovaného zrušen. Příslušenství pohledávky v podobě úroků bylo do insolvenčního řízení přihlášeno toliko od počátku prodlení do dne rozhodnutí o úpadku, tj. do dne 30. 9. 2019. Žalobkyně se nyní touto žalobou domáhá zaplacení zbytku dlužného příslušenství ode dne následujícího po dni rozhodnutí o úpadku do úhrady jistiny tak, že požaduje úrok ve výši 4,93 % ročně od 1. 10. 2019 do 14. 12. 2021 z částky 306 032,60 Kč ve výši 33 779,03 Kč a zákonného úroky z prodlení ve výši 9 % ročně od 1. 10. 2019 do 14. 12. 2021 z částky 306 032,60 Kč ve výši 61 665,57 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 12. 8. 2015 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do výše 330 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením ve výši 4,93 % ročně. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Dále má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr jednorázově zesplatnila ke dni 25. 9. 2018 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z výpisu z účtu ze dne 30. 9. 2015 má soud za prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec ve výši 330 000 Kč vyčerpal. Soud má rovněž za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 11. 2018. 4. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 7. 2022, č.j. [insolvenční spisová značka], byl konkurs na majetek žalovaného zrušen 5. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 95 444,60 Kč odpovídající nezaplacenému příslušenství za období od 1. 10. 2019 do 14. 12. 2021 z částky 306 032,60 Kč z titulu nezaplacené smlouvy o úvěru. V dané věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 330 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 12. 8. 2015 úvěr poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 839,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 818 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 95 444,60 Kč sestávající z částky 4 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 720 Kč ve výši 3 301,20 Kč.