32 C 142/2024-46 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne 11. 7. 2022 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 65 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 72 pravidelných splátkách splatných měsíčně do spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný ale úvěr splatil pouze ve výši 0 Kč, zbylou část úvěru žalovaný nevrátil, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne 21. 3. 2024.2. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a to tak, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl výši svých příjmů a výdajů, přičemž žalobkyně přezkoumala tvrzení o výši příjmech a výdajů z doloženého výpisu z účtu a z insolvenčního rejstříku, registru SOLUS a centrální evidence exekucí.3. Žalovaný ve věci nevyjádřil.4. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 11. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 65 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 26 % ročně a žalovaný se zavázal jej splácet v 72 splátkách splatných měsíčně. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že jeho příjem činí 31 917 Kč, náklady na bydlení ve výši 7 604 Kč a pravidlené platby ve výši 8 835 Kč. Z částky 65 000 Kč úvěru měla být částka 9 750 Kč započtena na poplatky dle smlouvy. Současně soud ze smlouvy zjistil, že žalobkyně měla k dispozici pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného výpis z jeho účtu za období 3 měsíců. Současně ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně nahlédla do registru SOLUS, REPI, AML/CFT, databáze odcizených dokladů a interní databáze. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu měl být mj. projeven zaplacením verifikační platby ve výši 1 Kč s VS čísla smlouvy.5. Z detailu pohybu na účtu ze dne 11. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni 1 Kč na její účet s variabilním symbolem 142754.6. Z detailu pohybu na účtu ze dne 12. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku 25 191 Kč.7. Z detailu pohybu na účtu ze dne 12. 7. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku 30 059 Kč.8. Z přípisu ze dne 21. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně pro neplacení jednak zesplatnila úvěr, jednak vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby, kdy výzvu téhož dne odeslala, jak soud zjistil z podacího lístku z téhož dne.9. Žalobkyně dále žalovaného upomenula dvěma dalšími upomínkami, jak soud zjistil z podacích lístků a upomínek.10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:11. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 65 000 Kč s úrokovou sazbou 65 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet měsíčně v 72, přičemž žalovaný čerpal úvěr v plné výši, která byla částečně započtena na poplatky 9 750 Kč, přičemž žalobce úvěr nesplácel. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla ze žalovaným uvedených příjmů a výdajů, které ověřila z výpisu z účtů a dále z dlužnických registrů. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného se splácením dluhů vyzvala žalovaného k vrácení zbytku dlužné částky a následně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaný zbytek dluhu odpovídající částce ve výroku tohoto rozsudku neuhradil.12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:13. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Žalobkyně tak má právo na vrácení zbylé části poskytnutých peněžních prostředků ve výši a zaplatit úrok ve sjednané výši, dále pak ujednané poplatky za zaslání upomínek.15. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 718,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 619 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 818,52 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 520 Kč ve výši 1 579,20 Kč.