6 C 215/2024-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhá zaplacení peněžní částky 7 440 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dluh ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 11. 2018, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, a to společností , právnická osoba, ., IČO , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovanou včetně nároku na zaplacení úroku a úroku z prodlení postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 společnosti , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , tel. číslo, , která následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 postoupila uvedenou pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Soud vzal za svá skutková zjištění, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 28. 11. 2018 uzavřena prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 7 440 Kč se platností do 3. 1. 2019 spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dlužné částky, a proto má žalobkyně nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení od 4. 1. 2019. Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala, ani na výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradila. Tato uvedená skutková tvrzení soud učinil ze smlouvy o úvěru, jakož i ze smluv o postoupení pohledávek, výpis z účtu žalobkyně. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalovaná úvěrové prostředky vyčerpala a poté se dostala do prodlení.Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 7 440 Kč. V daném případě účastníci uzavřeli podle ustanovení § 2 odstavec 1 a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru za použití § 2395 a násl. o. z. úvěrovou smlouvu, na jejichž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalované poskytla. Žalovaná tím, že nezaplatila žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru a dohodnutého poplatku z úvěru, vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z), jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě zcela vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 440 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.