6 C 356/2024-21 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne 25. 6. 2024 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedla, že nárok na jejich zaplacení vznikl žalobkyni, když žalovaná neplnila řádně na smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 4. 2022 na základě které právní předchůdce žalobkyně, a to: , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) poskytl žalované celkem peněžní částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní částku pravidelně splácet a hradit úrok ve výši 16,9 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč měsíčně. Dále se zavázala hradit za využití účtu poplatek ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky dle ceníku právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná plnila právnímu předchůdci žalobkyně pouze částečně, přičemž zůstala dlužna celkovou částku 9 164,77 Kč. Žalobkyně dále požaduje po žalované zaplacení poplatků ve výši 1 800 Kč, dále úroku z prodlení v kapitalizované výši ke dni postoupení, tj. 1. 2. 2024 v částce 551,54 Kč a úroku z úvěru v kapitalizované výši ke dni postoupení ve výši 1 260 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23. 1. 2024 s účinností ke dni 1. 2. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ve věci se nevyjádřila.2. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne 7. 4. 2022 revolvingový úvěr, na základě kterého byly žalované poskytnuty peněžní prostředky co do výše 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena, dále se zavázala hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně a další poplatky dle ceníku právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná peněžní prostředky řádně nesplácela, a proto žalobkyně celý dluh zesplatnila ke dni 14. 9. 2023. Žalovaná dluží částku 9 164,77 Kč na dlužné jistině, poplatcích 1 800 Kč.3. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které jí bylo umožněno čerpat úvěr do výše 10 000 Kč s výší úrokové sazby 16,9 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru a ceník poplatků. Dle ustanovení smlouvy měla žalovaná povinnost čerpaný úvěr splácet měsíčně ve výši 5 % ze sjednané výše úvěru (500 Kč). Tato uvedená skutková tvrzení soud učinil ze smlouvy o revolvingovém úvěru, jakož i z obchodních podmínek a z podmínek pro používání úvěru. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalovaná úvěrové prostředky vyčerpala a poté se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek. Toto skutkové zjištění soud učinil z historie platebních transakcí. Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzval žalovanou k úhradě dlužných plateb.4. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 10 964,77 Kč, zákonného úroku z prodlení a dále smluveného úroku z úvěru, to vše na základě smluvních ujednání včleněných do smlouvy o úvěru. V daném případě účastníci uzavřeli podle ust. § 2395 a násl. o. z. úvěrovou smlouvu, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti dostál, když úvěr žalované poskytl. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně své povinnosti ze smlouvy (řádně právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky včetně jejich úrokového navýšení nesplácela), využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a pohledávku zesplatnil. Žalovaná tím, že nezaplatila žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyně tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru a dohodnutého úroku z úvěru, vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení a sjednaný úrok ve smlouvě (§ 1970 o. z), jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se totiž žalobkyně stala oprávněným domáhat zaplacení výše uvedené částky namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 1879 a násl. o.z.). Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 964,77 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.6. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.