13 C 270/2025-65 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení dlužné částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne 5. 8. 2020 ve výši 442 282 Kč, úvěr byl žalované poukázán na příslušné účty ke splacení konsolidovaných dluhů a přebytek na bankovní účet č. , č. účtu, , kdy se žalovaná zavázala splácet finanční prostředky formou 108 pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 345 Kč, vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Jelikož žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, využila banka svého práva a prohlásila poskytnutý úvěr za splatný ke dni 3. 3. 2024 z důvodu prodlení se splátkou, čímž žalovaná porušila dle smlouvy splátkovou povinnost.Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádku (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázáno, že byla mezi účastnicemi uzavřena dne 5. 8. 2020. Dle této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 442 282 Kč s výší měsíční splátky 5 345 Kč, když účelem úvěru byla konsolidace úvěrů nebo půjček, které byly poskytnuty, když na splacení konsolidovaných dluhů bude použita část úvěru ve výši 221 649 Kč a použití zbývajících prostředků je na uvážení žalované.Z výpisu z úvěrového účtu žalované vyplývá, že výše sjednaného úvěru byla 442 282 Kč a vyčerpaná částka úvěru byla 442 282 Kč.Z přehledu obratů na úvěrovém účtu vyplývá nedoplatek na jistině 303 758,90 Kč.Z výzvy k úhradě dluhu se podává, že takto žalobkyně vůči žalované postupovala dopisem ze dne 21. 10. 2024 a žalovaná byla vyzvána k zaplacení do pěti dnů od doručení výzvy.Dle podacího archu , právnická osoba, ., byla písemnost žalované zaslána dne 22. 10. 2024.Dopisem ze dne 3. 3. 2024 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k okamžitému splacení celého dluhu.Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky z 31. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 13 478 Kč, který měla k 31. 1. 2024 s upozorněním okamžitého splacení celého úvěru.K výzvě soudu stran konkrétního posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že využila historii v interní evidenci klientů, s tím, že bylo ověřeno, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, byla ověřena předchozí splátková morálka žalované, banka stanovila životní výdaje žalované v kombinaci s interními informacemi banky. Splátka nového úvěru činila částku 5 345 Kč a příjem žalované, po odečtení splátkového zatížení byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.Z výpisu z účtu žalované z 1. 9. 2019 – 1. 8. 2020, byl zjištěn konkrétní pohyb týkající se příjmů a plateb žalované za toto období.Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav:Mezi účastnicemi byla dne 5. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, kde žalované byl poskytnut úvěr ve výši 442 282 Kč, kdy dle této smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 5 345 Kč, kdy úvěr byl částečně omezen na sjednaný účel, a to konsolidace úvěrů nebo půjček ve výši 224 649 Kč a zbylé finanční prostředky byly žalované poskytnuty žalované k volnému použití. Z historie týkající se čerpání a splácení úvěru žalovanou vyplývá, že žalovaná nedodržela své závazky vyplývající ze smlouvy, když přes opakované výzvy ze strany žalobkyně nedošlo k řádnému hrazení splátek, což mělo za následek zesplatnění úvěru ke dni 3. 3. 2024 a vzhledem k tomu, že žalovaná žalovanou částku žalobkyni neuhradila, domáhá se žalobkyně zaplacení soudně.Po právní stránce soud posoudil mezi účastníky vzniklý právní vztah, dle ustanovení § 2395 a násl., zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a o výši úrok z prodlení bylo rozhodnuté dle § 1970 o. z., ve znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.Provedenými důkazy má soud za prokázáno, že žaloba je činěna po právu, žalovaná čerpala finanční prostředky poskytnuté žalobkyní, tyto řádně nesplácela, dle příslušných ujednání smlouvy, a to ani přes výzvy žalobkyně k nápravě se tak nestalo. Ze strany žalobkyně došlo k zesplatnění úvěru a vzhledem k tomu, že ani přes upomínky žalovaná žalovanou částku nezaplatila, domáhá se žalobkyně po právu zaplacení soudní cestou. Pokud jde o otázku platnosti úvěrové smlouvy, soud uvádí, že úvěrovou smlouvu lze považovat za platnou, neboť to, že by jí činila neplatnou neschopnost žalované úvěr splácet zjištěno nebylo a ani žádný jiný důvod její neplatnosti nevyšel v průběhu řízení najevo. Žalované byl poskytnut úvěr na splacení konsolidovaných dluhů u , jméno FO, , právnická osoba, ., ve výši 221 649 Kč a zbývající prostředky úvěru mohla žalovaná použít dle svého uvážení, když se jednalo zhruba o polovinu půjčených prostředků. Za této situace soud zkoumal, zda byla žalobkyní řádně zkoumána úvěruschopnost žalované v návaznosti na ustanovení § 86 odst. 1, ve vztahu k § 75 zák. o spotřebitelském úvěru, když soud dospěl k závěru, že žalobkyně náležitě s odbornou péčí posoudila schopnost splácet a zcela splatit sjednaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalované úvěr poskytla. Žalobkyně provedla vyhodnocení žalované z příslušných dostupných registrů, z informací z CBCB, kde byla ověřena předchozí splátková morálka žalované, z historie v interní evidenci klientů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 47 870,2 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 151 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, za právní služby realizované přede dnem nabytí účinnosti vyhl. č. 258/2024 Sb. (§ 15 a. t.), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.