13 C 306/2025-47 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 11. 3. 2024 o běžném účtu č. , č. účtu, v znění všeobecných obchodních podmínek a úvěrových podmínek pro fyzické osoby, ne podnikatele. Žalovaný dne 2. 4. 2024 provedl z výše uvedeného bankovního účtu několik, tzv. okamžitých platebních transakcí a vzhledem k technickým potížím na straně žalobkyně, nebyly transakce provedeny okamžitě, ale s určitým časovým odstupem, z tohoto důvodu nedošlo ke snížení finančního zůstatku žalovaného a ten stále vykazoval kladný zůstatek, na účtu žalovaného došlo k přečerpání finančních prostředků čímž mu vznikl dlužný debet v důsledku nedostatečných finančních prostředků na jeho běžném účtu a o tomto byl žalovaný informován a opakovaně byl vyzýván k úhradě vzniklého dlužného debetu, na což nereagoval, a proto došlo ze strany žalobkyně dne 28. 2. 2025 k odstoupení od smlouvy o běžnému účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku z důvodu vzniklého debetu žalobkyni neuhradil, domáhá se žalobkyně zaplacení soudně.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Z rámcové smlouvy o produktech a službách č. , hodnota, , soud zjistil, že tato byla mezi účastníky uzavřena dne 11. 3. 2024.Ze smlouvy o běžném účtu bylo zjištěno, že byla mezi účastníky uzavřena dne 11. 3. 2024, v souladu s rámcovou smlouvou o produktech a službách a na základě smlouvy je pro žalovaného veden běžný účet č. , č. účtu, .Z upomínky ze dne 13. 12. 2024 vyplývá, že žalovaný byl upomenut, že předmětném běžném účtu je v nepovoleným debetu 70 dnů a pokud nebude do tří týdnů dlužná částka uhrazena, dojde ke zrušení účtu.Z odstoupení od smlouvy se podává, že žalobkyně dopisem z 28. 2. 2025 odstoupila od smlouvy o běžném účtu č. , č. účtu, z důvodu dlouhodobého nepovoleného debetu.Dle dodejky , právnická osoba, ., vyplývá, že písemnost byla žalovanému zaslána a ten si ji nevyzvedl.Z předžalobní výzvy k zaplacení pohledávky – poslední pokus o smírné vyřešení situace, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván dopisem z 2. 4. 2025 k zaplacení žalované částky.Z výpisu z účtu žalovaného , č. účtu, soud zjistil, že dne 2. 4. 2024 bylo žalovaným provedeno na jeho běžném účtu několik transakcí, čímž došlo k přečerpání jeho finančních prostředků na tomto účtu.Soud učinil následující skutkový a právní závěr věci.Shora provedenými důkazy má soud za prokázáno, že dne 11. 3. 2024 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o běžném účtu, kdy na základě této smlouvy vedla žalobkyně pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, ve znění všeobecných obchodní podmínek pro fyzické osoby – nepodnikatele, když žalovaný dne 2. 4. 2024 provedl z výše uvedeného bankovního účtu několik tzv. okamžitých platebních transakcí, jak plyne z výpisu z běžného účtu a jelikož banka v té době reagovala s určitým časovým odstupem, nedošlo ke snížení zůstatku na účtu žalovaného a tento stále vykazoval kladný zůstatek, žalovaný realizoval další platební transakce, proto došlo k přečerpání finančních prostředků z účtu žalovaného, čímž mu vznikl debet z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu. Žalobkyně žalovaného několikrát vyzvala k zaplacení dlužného debetu, a to i s poučením o možnosti odstoupení od smlouvy a zrušení smlouvy o běžném účtu, na což žalovaný nereagoval. Banka tedy od smlouvy odstoupila dne 11. 3. 2025. Vzhledem k tomu, že žalovaný do jednání soudu žalovanou částku neuhradil, domáhá se žalobkyně zaplacení po právu soudně. Žalovanou částku tvoří jistina ve výši 105 750,39 Kč.Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2662 a násl. občanského zákoníku.O příslušenství pohledávky, úroku z prodlení bylo soudem rozhodnuto dle § 1970 zák. č.89/2012 Sb., o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění od doby, kdy se žalovaný ocitl v prodlení.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení 4 831 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 4 231 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 o. s. ř., za použití vyhl. MS č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž v řízení nebyl zastoupen zástupcem, dle § 151 odst. 3 o. s. ř., a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč, představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů, dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. ř. s.