13 C 376/2025-60 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 11. 10. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, kde byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 79 466 Kč a žalovaný se zavázal tyto splácet prostřednictvím pravidelných 54měsíčních splátek po 1 596 Kč, vždy k 15. dni v měsíci, počínaje 8. 11. 2022 a dále měsíčně částku 180 Kč za pojištění úvěru.Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostával opakovaně do prodlení s plněním splátek, dlužné částky řádně a včas neuhradil došlo s účinností ke dni 28. 12. 2024 k prohlášení celého úvěru za okamžitě splatný a žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky, na což však nereagoval ani na základě předžalobní upomínky.Žalovaný zůstal v průběhu věci nečinný.Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, na základě kterých zjistil následující rozhodné skutečnosti a má za prokázán následující skutkový stav.Z oznámení o postoupení pohledávky z 10. 3. 2025 vyplývá, že takto bylo učiněno dopisem, kde byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu. Dle podacího archu , právnická osoba, ., vyplývá, že písemnost byla žalovanému zaslána dne 13. 3. 2025.Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu soud zjistil, že žalovaný zažádal o produkt, konkrétně konsolidace s tím, že ve své žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnán s měsíčním příjmem 20 806 Kč.Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu se podává, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni, a to dopisem ze 7. 5. 2025.Ze smlouvy o úvěru vyplývá, že tato byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 11. 10. 2022, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši 79 466 Kč. Z této smlouvy vyplývá, že úvěr je sjednán jako účelový, kdy jeho účelem je konsolidace půjček, kdy na splacení konsolidovaných dluhů se použije částka úvěru 59 466 Kč, kdy použití zbývajících prostředků je na zvážení žalovaného.Z dopisu adresovaného právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému z 28. 12. 2024 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k okamžitému splacení celého dluhu.Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi postupitelem , právnická osoba, . a postupníkem , Jméno žalobkyně, ., a to dne 19. 2. 2025, kdy dle přílohy č. , hodnota, seznamu pohledávek byla taktéž postoupena pohledávka za žalovaným.Z podacího archu , právnická osoba, ., vyplývá, že předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 7. 5. 2025.Z výpisu z účtů soud zjistil, že příjem uváděný žalovaným v žádosti o úvěr odpovídá příjmům v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Příjem žalovaného byl shledán dostatečným k pokrytí a placení jednotlivých měsíčních splátek, včetně životních výdajů.Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá neuhrazený dluh na jistině ve výši 74 280,22 Kč, dále poplatky 1 242 Kč.Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. o. z. a o úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Pohledávka byla postoupena na základě § 1879 a násl. o. z.Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky, které tento řádně nesplácel, vzhledem k tomu, že nereagoval na upomínky k zaplacení, došlo k zesplatnění dluhu k 28. 9. 2024 a jelikož žalovaný nereagoval na výzvu k zaplacení učiněné předžalobní výzvou, soud shledal, že žaloba je činěna po právu a zavázal žalovaného k zaplacení vzniklého dluhu vůči žalobkyni, neboť pokud jde i o otázku posouzení úvěruschopnosti, tato byla ze strany právního předchůdce žalobkyně dodržena, úvěruschopnost byla hodnocena individuálně, včetně vytěžených informací z interních a externích databází, bankovních a nebankovních registrů, byl zohledněn výpočet disponibilní částky a na základě těchto zjištění bylo žádosti o úvěr vyhověno a předmětný úvěr byl poskytnut. Soud konstatuje, že bylo postupováno s odbornou péčí, a to v intencích zákona o spotřebitelském úvěru.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 683,7 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 022 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených, dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), tří paušálních náhrad hotových výdajů po á 450 Kč, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.