20 C 62/2025-65 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 50 430,03 Kč s přísl. Uvedla, že dne 17. 4. 2024 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované částku 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok ve výši 15,49 % ročně a poplatek za zprostředkování v částce 1 000 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 910 Kč počínaje 11. 5. 2024. Žalovaná uhradila sjednané splátky v období od 11. 5. 2024 do 11. 9. 2024 a na splátku 11. 10. 2024 uhradila částku 845 Kč, dále již neuhradila ničeho. Žalobkyně tedy po žalované požaduje zaplatit dlužnou jistinu v částce 49 358,50 Kč, smluvní úrok v částce 1 276,58 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokutu v částce 500 Kč, dlužné pojistné v částce 213 Kč, poplatek za sjednání úvěru 358,53 Kč a dále smluvní úrok ve výši 15,49 % ročně z dlužné jistiny od 11. 12. 2024 do 9. 1. 2025, smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od 10. 1. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 12. 2024 do zaplacení.V rámci zjišťování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně z příjmů žalované ve výši 19 045 Kč měsíčně, což ověřila prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za období 1. 1. 2024 až 17. 4. 2024. Celkové příjmy domácnosti byly žalovanou uvedeny v částce 49 000 Kč měsíčně. Výdaje domácnosti žalovaná uvedla ve výši 28 000 Kč. Tyto údaje žalobkyně ověřila prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Platby na další závazky dlužníka žalobkyně zjišťovala prostřednictvím úvěrových registrů NRKI/BRKI. Žalobkyně dále z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, žalované ověřila výši nájemného 10 371 Kč a dále žalovanou prověřila v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS – bez negativního nálezu.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci provedl následující dokazování a dospěl k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu ve věci samé.4. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 17. 4. 2024 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v částce 50 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokovým navýšením 15,49 % ročně (RPSN 17,24 %), poplatkem 1 000 Kč a pojistným se sazbou 8,9 % z měsíční splátky, a to do 11. 4. 2034 v 120 pravidelných měsíčních splátkách po 910 Kč, počínaje 11. 5. 2024. Celkem se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni částku 100 156,91 Kč. Ve smlouvě byly rovněž sjednány sankce ve výši 500 Kč, a to za každou jednotlivou opožděnou splátku nebo platbu. Podpis žalované je nahrazen SMS kódem 138189. Součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky žalobkyně. Totéž bylo zjištěno ze splátkového kalendáře a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.5. Z potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 12. 2024 bylo zjištěno, že dne 17. 4. 2024 byla žalované vyplacena částka 50 000 Kč, a to pod VS , var. symbol, se zprávou „, Anonymizováno, : , Anonymizováno6. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 12. 2024, vystaveného žalobkyní, bylo zjištěno, že hlavní příjem žalované je tvořen příjmem ze zaměstnání od zaměstnavatele , právnická osoba, v částce 19 045 Kč měsíčně, žalovaná žije v nájmu s partnerem a má 1 vyživovací povinnost. Celkové výdaje činí 28 000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti jsou 49 000 Kč. Příjem žalované byl ověřen z bankovního výpisu, kdy žalovaná sama byla prověřena v Bankovním a Nebankovním registru, insolvenčním rejstříku, a to bez záznamu. Ověření v Centrální evidenci exekucí provedeno nebylo, neboť nebylo identifikováno riziko exekuce. Z výpisu úvěrových registrů bylo dále zjištěno, že žalované bylo poskytnuto 6 osobních úvěrů se zbývající dlužnou jistinou v celkové částce 320 096 Kč, kreditní karta s limitem 36 000 Kč a zbývající jistinou 36 720 Kč, revolving se zbývající jistinou v částce 10 200 Kč a kontokorent se zbývající jistinou v částce 31 086 Kč. Vyjma kontokorentu jsou celkové měsíční náklady na splátky ve výši 7 784 Kč.7. V rámci předžalobní výzvy ze dne 11. 12. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 51 706,61 Kč, nejpozději do 20. 12. 2024.8. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná měla v době sjednávání úvěru 1 žádost o splátkový kontrakt, 1 žádost o kreditní kartu, 5 žádostí o splátkový kontrakt jí bylo odmítnuto, celkem 5 žádostí o kontrakty bylo odvoláno, existujících kontraktů bylo 9 a 5 již bylo ukončeno. Žalovaná měla v době sjednávání úvěru splátkové dluhy v celkové výši 434 857 Kč s měsíční splátkou celkem 6 506 Kč. V nesplátkových kontraktech měla přečerpanou celou přidělenou jistinu 30 000 Kč, a to o 476 Kč. Měla dále přidělený kontrakt na kreditních kartách ve výši 46 000 Kč, kde měla vyčerpáno 10 055 Kč. Žalované bylo odmítnuto celkem 6 předchozích žádostí o osobní úvěr, poslední na částku 30 000 Kč z 7. 4. 2024.9. Z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že její faktický zůstatek za období 1. 1. 2024 až 17. 4. 2024 byl 101 Kč, disponibilní 0 Kč. Příjem je tvořen částkou 17 794 Kč dne 10. 1. 2024, částkou 30 897 Kč dne 10. 1. 2024, částkou 20 925 Kč dne 9. 2. 2024, v částce 16 639 Kč dne 7. 3. 2024 a částka 19 570 Kč dne 9. 4. 2024. Dále byly zjištěny pravidelné platby nájemného v měsíční výši 10 371 Kč. Z výpisu z účtu , jméno FO, byly zjištěny platby z Úřadu práce ČR dne 31. 1. 2024 v částce 11 767 Kč jako podpora v nezaměstnanosti/podpora při rekvalifikaci, částka 22 798 Kč dne 19. 2. 2024 rovněž jako podpora v nezaměstnanosti/podpora při rekvalifikaci, částka 21 073 Kč dne 18. 3. 2024 jako podpora v nezaměstnanosti/podpora při rekvalifikaci, částka 10 543 Kč dne 17. 4. 2024 jako podpora v nezaměstnanosti/podpora při rekvalifikaci.10. Z provedeného dokazování soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 17. 4. 2024 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet ve 120 měsíčních splátkách po 910 Kč, s celkovou částkou k úhradě 100 156,91 Kč, zahrnující úrok, poplatek a pojistné; smlouva obsahovala sankci za opožděné platby a byla uzavřena elektronicky. Žalovaná měla v době uzavření smlouvy příjem ze zaměstnání ve výši 19 045 Kč měsíčně, žila v nájmu s partnerem, měla jednu vyživovací povinnost, a tvrzené výdaje domácnosti činily 28 000 Kč a tvrzené příjmy ostatních členů domácnosti 49 000 Kč. Žalovaná byla zatížena více úvěrovými produkty, včetně šesti osobních úvěrů, kreditní karty, revolvingového úvěru a kontokorentu, s celkovou dlužnou jistinou přesahující 430 000 Kč a měsíčními splátkami nejméně 7 784 Kč. V minulosti jí bylo opakovaně odmítnuto několik žádostí o úvěr, naposledy dne 7. 4. 2024. Disponibilní zůstatek jejího účtu byl nulový, příjmy byly nepravidelné a zatížené pravidelnými výdaji na nájemné ve výši 10 371 Kč měsíčně. Partner žalované byl nezaměstnaný a pobíral dávky z Úřadu práce.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.12. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Jelikož shora uvedenou smlouvu žalovaná neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřela ji jakožto spotřebitel dle § 419 o. z., proto se na věc vztahuje i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Dle § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění ke dni uzavření smlouvy, n