20 C 9/2025-75 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 28 150 Kč s přísl. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 17 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím, a to úrokem ve výši 73,48 % ročně, v měsíčních splátkách po 1 370 Kč, počínaje červnem 2023. Žalovaný uhradil celkem 2 splátky v celkové výši 2 740 Kč, kdy nad rámec uvedeného neuhradil již ničeho. Žalobkyně tedy na žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce 19 250,50 Kč (původní jistiny 16 321,73 Kč a přirostlý úrok v částce 2 928,77 Kč), smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny v částce 7 502 Kč za období od 19. 10. 2023 do 3. 3. 2025 a smluvní pokutu v částce 998 Kč, náhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného v částce 400 Kč, úrok ve výši 73,48 % ročně z částky 16 321,73 Kč od 19. 10. 2023 do 11. 11. 2023 v částce 766,08 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 16 321,73 Kč od 12. 11. 2023 do zaplacení, maximálně však v částce 39 456 Kč a úrok z prodlení z částky 20 648 Kč ve výši 15 % ročně od 19. 10. 2023 do zaplacení.Dále žalobkyně uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka, kdy bylo zjištěno, že žalovaný má celkový čistý měsíční příjem 23 000 Kč a celkové měsíční náklady 10 352 Kč. Na základě uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, byl proveden tzv. scoring klienta. Výdaje jsou pečlivě zkoumány a pokud žadatel o úvěr neuvede vyšší částku na výdajové stránce (vyjma splátek úvěrů či nákladů na bydlení, které se do částky životního minima nezapočítávají), je stanovena výše výdajů paušální částkou 4 860 Kč. K nákladům na bydlení žalovaný uvedl částku 4 098 Kč (nájemné + inkaso). Žalovaný neměl v době vzniku předmětné úvěrové smlouvy č. , hodnota, se žalobcem uzavřenu žádnou další souběžnou úvěrovou smlouvu. Žalovaný neuvedl žádné další výdaje spojené se splátkami ostatních úvěrů. K ostatním výdajům žalovaného nejsou další doklady.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z návrhu na uzavření smlouvy/ smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 4. 2023 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce 17 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit s úrokem ve výši 73,48 % ročně, a to ve 24 měsíčních splátkách po 1 370 Kč, celkem vrátit žalobkyni částku 32 880 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením každé splátky úvěru anebo její části o délce 30 dnů (maximálně však 2 999 Kč za každý kalendářní rok), smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (po sjednaném automatickém zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného se zaplacením kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, přičemž dlužná nová jistina úvěru sestává z dosud nezaplacené jistiny úvěru a nesplacených úvěrových úroků přirostlých k zesplatnění úvěru). Sjednána byla také paušální náhrada nákladů žalobkyně ve výši 200 Kč za každý případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky anebo její části o délce 15 dnů. Z obsahu smlouvy rovněž vyplývá, že žalovaný při jejím uzavírání nevystupoval jako podnikatel (ani v rámci výkonu svého povolání), a dále, že výše (součet) všech smluvních pokut, které může žalobkyně po žalovaném žádat, nesmí převýšit součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnutého úvěru, maximálně však 200 000 Kč. Tyto skutečnosti vyplývají též z listiny označené jako „Předsmluvní formulář“. V listině označené jako „Podpis na dálku“ je popsán způsob systémového řešení přijatého žalobkyní ohledně podepisování dokumentů klienty na dálku.5. Z oznámení o schválení úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 4. 2023 s parametry úvěru v částce 17 000 Kč, celkovou splatnou částkou 32 880 Kč, na období 24 měsíců s měsíční splátkou 1 370 Kč, úrokovou sazbou ve výši 73,48 % ročně, RPSN ve výši 94,98 % ročně. Součástí je splátkový kalendář.6. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 17 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit částku 32 880 Kč, kdy uhradil dvě splátky v částce celkem 2 740 Kč a zbývá mu doplatit částku 39 391,06 Kč.7. Z hodnocení klienta ze dne 24. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaný uvedl měsíční čistý příjem ve výši 23 000 Kč, a to ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, ., , adresa, . Výdaje uvedl ve výši 10 352 Kč, z toho životní minimum 4 860 Kč, splátky žalobkyni ve výši 1 394 Kč a bydlení (nájemné + inkaso) v částce 4 098 Kč. Dále uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů a je vyučen.8. Z potvrzení o příjmu žalovaného, vystaveného společností , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že žalovaný měl průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce ve výši 23 168 Kč a má pracovní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, kdy je zaměstnán od 3. 7. 2020 jako dělník.9. Z výpisu záznamů registru SOLUS ke dni 18. 4. 2023 plyne, že v této databázi ve vztahu k žalovanému nebyly evidovány žádné údaje.10. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 24. 4. 2023 poukázala na účet určený žalovaným ve smlouvě o úvěru částku 17 000 Kč.11. Z výzvy k zaplacení ze dne 16. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný neuhradil splátky za srpen až říjen 2023, kdy byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.12. Z oznámení ze dne 17. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr zesplatnila, kdy vyzvala žalovaného k úhradě ve lhůtě 10 dnů.13. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k okamžité úhradě dlužných částek v celkové výši 20 648 Kč, a to do 15 dnů od odeslání. Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla odeslána dne 8. 3. 2024.14. Z ostatních shora neuvedených důkazů soud pro věc nezjistil nic podstatného.15. Na základě shora uvedených dílčích skutkových zjištění soud dospěl k tomuto závěru.16. Dne 24. 4. 2023 uzavřela žalobkyně s žalovaným, s využitím prostředků komunikace na dálku, smlouvu, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 17 000 Kč, které se jí žalovaný zavázal splatit celkem 24 měsíčními splátkami po 1 370 Kč, počínaje měsícem červnem 2024, a to s úrokem v sazbě 73,48 % ročně. Celková částka, kterou měl takto žalovaný žalobkyni zaplatit, činila 32 880 Kč, avšak dosud jí zaplatil toliko částku 2 740 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně zjistila příjem žalovaného v částce 23 168 Kč, který měla podložený potvrzením o příjmu žalovaného od jeho zaměstnavatele, avšak nezjišťovala konkrétní údaje o výdajích žalovaného, resp. jeho obecné prohlášení o souhrnných měsíčních výdajích ve výši 10 352 Kč nijak neprověřovala.17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:18. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.19. Jelikož shora uvedené smlouvy žalovaný neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřel je jakožto spotřebitel dle § 419 o. z., proto se na věc vztahuje i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Dle § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění ke dni uzavření smlouvy, neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůt