13 C 41/2026-39 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 7. 2025 na spolčenost , právnická osoba, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2025 mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 26. 5. 2024 smlouvu o úvěru na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být následně splacen. Žalovaný žalobkyni ničeho z úvěru neuhradil, když zároveň měl zaplatit poplatek z v úvěru ve výši 4 200,11 Kč a úrok 295,89 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádku (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.5. Z oznámení o postoupení pohledávky z 21. 8. 2025 soud zjistil, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a dále z dopisu – výzva k úhradě před podáním žaloby z 21. 8. 2025, bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni, když dle dokladu o odeslání z pošty soud zjistil, že písemnosti byly žalovanému zaslány dne 25. 8. 2025.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalobkyní vyplývá, že takto bylo učiněno dne 25. 7. 2025, když dle seznamu postoupených pohledávek byla postoupena též pohledávka za žalovaným.7. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne 26. 5. 2024 z účtu , Anonymizováno, , právnická osoba, ., na účet žalovaného č. , č. účtu, byla zaslána částka 10 000 Kč.8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovaným bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se je zavázal splatit do 30dnů od odeslání finančních prostředků, včetně poplatku za sjednání. Smlouva byla uzavřena dne 26. 5. 2024.9. Z výpisu z banky , právnická osoba, ., soud zjistil, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla připsána platba 10 000 Kč pod VS , var. symbol, , shodným s VS uvedeným v potvrzení o provedení transakce.10. Na výzvu soudu, jak právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost splácet sjednaný úvěr řádně a včas před uzavřením předmětné smlouvy, žalobkyně žádným způsobem nereagovala.11. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy shora specifikované, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a dále měl žalovaný uhradit poplatek za poskytnutí úvěru, tyto prostředky se žalovaný zavázal vrátit do 30dnů od poskytnutí úvěru. Žalovaný, ač upomínán na toto nereagoval, ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak již bylo shora uvedeno, na předžalobní upomínku a výzvu k zaplacení žalovaný žádným způsobem nereagoval.12. Dle § 2395, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.15. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní podmínky a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšeného o osm procentních bodů.17. Dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Dle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.20. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Vzniklý stav mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. Jak soud zjistil, právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by řádně splnila svou povinnost, která vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy žalobkyně na výzvu soudu žádným způsobem nereagovala. Za tohoto stavu soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet a zcela splatit poskytnutý úvěr, a proto soud hodnotí spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti bylo přihlédnuto i bez návrhu.24. Pokud žalovanému byla vyplacena žalovaná částka celkem 10 000 Kč, což bylo prokázáno, je pak povinen tuto částku z titulu bezdůvodného obohacení, dle § 2991 odst. 2 o. z., vrátit žalobkyni, neboť na tuto částku dosud ničeho neuhradil.25. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, bylo rozhodnuto výrokem I. o jeho povinnosti uhradit žalobkyni fakticky získané peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, kterými bylo způsobeno bezdůvodné obohacení žalovaného na žalobkyni. Ve zbytu pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, viz výrok II. Soud pak v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., rozhodl o příslušenství pohledávky – úroku z prodlení, neboť žalovaný se po výzvě soudu k zaplacení, kterou žalobkyně vůči žalovanému učinila, dostal do prodlení s placením dluhu, proto je povinen zaplatit zákonný roční úrok z prodlení od 30. 8. 2025 do zaplacení.26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 873,31 Kč, přičemž tato částka představuje 37,97 % z její celkové výše. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to odměny za tři úkony právní služby po á 400 Kč a třech režijních paušálu po á