13 C 54/2026-31 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., jako postupníkem, čemuž předcházelo postoupení pohledávek na základě smlouvy z 18. 12. 2023 od společnosti , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 3. 2. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, který měl být splacen 3. 2. 2025, žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak finanční prostředky nevrátil. Ke dni podání žaloby uhradil pouze částku 2 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádku (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, ., soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 18. 12. 2023 a následně byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek dne 23. 3. 2025 mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní.6. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že byla též postoupena pohledávka za žalovaným.7. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 3. 2. 2023 s úvěrovým limitem 20 000 Kč.8. Z oznámení o postoupení pohledávky se podává, že dopisem z 11. 1. 2024, bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a dále byl žalovaný vyzván dopisem k úhradě před podáním žaloby. Dle podacího lístku , právnická osoba, ., plyne, že písemnosti byly žalovanému zaslány dne 11. 1. 2024.9. Z potvrzení o provedené platbě z 3. 2. 2023 soud zjistil, že žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a 15. 3. 2023 na týž účet byly poskytnuty finanční prostředky ještě ve výši 2 000 Kč.10. Na výzvu soudu, jak právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost splácet sjednaný úvěr řádně a včas před uzavřením předmětné smlouvy a jakým konkrétním způsobem byly tyto informace žalobkyní zkoumány, žalobkyně žádným způsobem nereagovala.11. Ze zprávy , Anonymizováno, a. s. soud zjistil, že žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, byly připsány finanční prostředky dne 3. 2. 2023 ve výši 20 000 Kč a 15. 3. 2023 ve výši 2 000 Kč. Žalovaný byl v této době majitelem předmětného účtu.12. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne 3. 2. 2023, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 22 000 Kč, když žalovaný uhradil částku 2 000 Kč. Žalovaný, ač upomínán na toto nereagoval, tedy na uhrazení zbytku dluhu. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak již bylo shora uvedeno, na předžalobní upomínku a výzvu k zaplacení žalovaný žádným způsobem nereagoval.13. Dle § 2395, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.16. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní podmínky a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšeného o osm procentních bodů.18. Dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Dle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.21. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.22. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24. Vzniklý stav mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. Jak soud zjistil, právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by řádně splnila svou povinnost, která vyplývá z ustanovení § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy žalobkyně na výzvu soudu žádným způsobem nereagovala. Za tohoto stavu soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet a zcela splatit poskytnutý úvěr, a proto soud hodnotí spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti bylo přihlédnuto i bez návrhu. Jelikož žalovaný uhradil žalobkyni toliko 2 000 Kč, bylo rozhodnuto výrokem I. o jeho povinnosti uhradit žalobkyni zbytek fakticky získaných finančních prostředků ve výši 20 000 Kč, kterými bylo způsobeno bezdůvodné obohacení žalovaného na žalobkyni (22 000 – 2 000 Kč). Soud pak v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., rozhodl o příslušenství pohledávky – úroku z prodlení, neboť se žalovaný ani po výzvě k zaplacení, kterou žalobkyně vůči žalovanému učinila, dostal do prodlení se splácením dluhu, a proto je povinen uhradit zákonný roční úrok z prodlení od 20. 1. 2024 do zaplacení.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť neúspěch žalobkyně spočíval v poměrně nepatrné části. Náklady řízení sestávají z nákladů řízení právního zástupce, a to z odměny za dva úkony právní služby po 300 Kč, dle § 14b odst. 1, písm. c), bod 2 a § 11 odst. 1, písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 a dále jeden úkon po 400 Kč za účinnosti vyhlášky od 1. 1. 2025 a tří režijních paušálů po 100 Kč, dle § 14 b) odst. 6, písm. a) a. t. a zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.26. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.