20 C 339/2025-33 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím a částky 1 000 Kč, jakožto nákladů spojených s upomínáním (2 upomínky). Uvedla, že dne 21. 2. 2025 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných splátkách splatných měsíčně spolu se sjednaným příslušenstvím. Žalovaný ale na úvěr nesplatil ničeho, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne 28. 7. 2025.Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a to tak, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl výši svých příjmů a výdajů, přičemž žalobkyně přezkoumala tvrzení o výši příjmech a výdajů z doloženého výpisu z účtu a z insolvenčního rejstříku, registru SOLUS a centrální evidence exekucí.2. Žalovaný ve věci nevyjádřil.3. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 21. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20 % měsíčně a žalovaný se zavázal jej splácet v 12 splátkách splatných měsíčně. Žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 61 785 Kč, náklady na bydlení ve výši 6 000 Kč, náklady na domácnost částku 5 000 Kč a finanční závazky částku 27 000 Kč. Současně soud ze smlouvy zjistil, že žalobkyně měla k dispozici pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného výpis z jeho účtu za období 3 měsíců. Současně ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně nahlédla do registru SOLUS, REPI, AML/CFT, databáze odcizených dokladů a interní databáze. Rovněž byly sjednány poplatky v částce 500 Kč za každou zaslanou upomínku.K posouzení úvěruschopnosti bylo ze smlouvy zjištěno, že žalobkyně zjistila ze 3 měsíčních výpisů z účtu žalovaného příjem ve výši 61 785 Kč měsíčně a výdaje tvořené náklady na bydlení ve výši 9 077 Kč a náklady na domácnost částku 4 055 Kč a finanční závazky částku 27 000 Kč.4. Z detailu pohybu na účtu ze dne 21. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni 1 Kč na její účet s variabilním symbolem , var. symbol, .5. Z detailu pohybu na účtu ze dne 21. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku 30 000 Kč.6. Žalobkyně dále žalovaného upomenula dvěma upomínkami, jak soud zjistil z upomínek ze dne 20. 3. 2025 a 5. 4. 2025.7. Z přípisu ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně pro neplacení jednak zesplatnila úvěr, jednak vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby, kdy výzvu téhož dne odeslala, jak soud zjistil z podacího lístku z téhož dne.8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:9. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou 20 % měsíčně a žalovaný se zavázal jej splácet měsíčně v 12 pravidelných splátkách, přičemž žalovaný čerpal úvěr v plné výši, ale úvěr nesplácel. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla ze žalovaným uvedených příjmů a výdajů, které ověřila z výpisu z účtů a dále z dlužnických registrů. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného se splácením dluhů vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky a následně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaný dluh neuhradil.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:11. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným posoudil podle § 2395 a násl. o. z. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. Žalobkyně tak má právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč a poplatku za zaslané upomínky v částce 1 000 Kč (500 Kč každá ze dvou zaslaných upomínek). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 055 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 240 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.