6 C 352/2025-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit jí částku 52 562,11 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 7. 12. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést běžný účet č. , č. účtu, . Dne 23. 3. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o povoleném debetu, na základě které žalovanému poskytla kontokorentní úvěr s limitem do 5 000 Kč (dále jen „debet“). Žalovaný se zavázal platit úrok z úvěru ve výši 25 % ročně a za služby poskytované ceny podle sazebníku žalobkyně. Součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný přečerpal peněžní prostředky, čímž na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který, ač upomínán, nevyrovnal a neučinil tak ani poté, co byla smlouva ke dni 22. 1. 2025 ukončena a žalovanému byl zřízen zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu č. , č. účtu, . Žalovaný dluží ke dni 21. 1. 2025 na kontokorentním účtu částku 7 387,54 Kč. Dále žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 8. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet peněžní prostředky pravidelnými měsíčními splátkami skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 15,5 %. Tento svůj závazek žalovaný nedodržel. V souladu se smlouvou proto přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni 26. 3. 2025 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný dluží na jistině částku 45 174,57 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení ke dni 9. 6. 2025 pak částku 4 260,24 Kč, na kapitalizovaném úroku ke dni 9. 6. 2025 pak částku 4 260,24 Kč a na poplatcích částku 2 595 Kč, které sestávají 4x zaslání upomínky po 500 Kč (28. 10. 2024, 12. 11. 2024, 20. 11. 2024 a 20. 12. 2024), z pojištění úvěru ve výši 595 Kč za období od 15. 10. 2024 do 15. 4. 2025 (7x 85 Kč), což bylo účastníky ve smlouvě sjednáno. Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení jak zákonného úroku z prodlení, tak úroku z úvěru. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, k věci se nevyjádřil.Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud vzal v řízení za prokázáno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 7. 12. 2021 Smlouvu o bankovních službách s tím, že dne 23. 3. 2023 uzavřeli žalobkyně se žalovaným smlouvu povoleném debetu, v jejímž rámci se smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu a poskytování kontokorentního úvěru k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalovaný účet přečerpal, takže na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 7 387,54 Kč, který neuhradil. Žalobkyně proto dne 30. 12. 2024 smlouvu o poskytnutí úvěru písemně vypověděla. Dále vzal soud za svá skutková zjištění, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu bylo umožněno čerpat úvěr ve výši 50 000 Kč s výší úrokové sazby 15,5 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru a ceník poplatků. Dle ustanovení smlouvy měl žalovaný povinnost splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Dle smluvních podmínek, které se staly součástí úvěrové smlouvy, byla žalobkyně oprávněna prohlásit, že všechny pohledávky poskytnuté ze smlouvy o úvěru jsou splatné okamžitě, pokud nastane některá ze skutečností tam uvedených, tedy zejména pokud se žalovaný dostane do prodlení se splácením jakékoliv peněžité částky vůči žalobkyni. Tato uvedená skutková tvrzení soud učinil ze smlouvy, jakož i z obchodních podmínek a z podmínek pro používání úvěru. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalovaný úvěrové prostředky vyčerpal a poté se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. Toto skutkové zjištění soud učinil z historie platebních transakcí. Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužných plateb.Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení jednak částky 52 562,11 Kč, jednak smluveného úroku ve výši 12 % z této částky, to vše na základě smluvních ujednání včleněných do smlouvy o úvěru. V daném případě účastníci uzavřeli podle ust. § 2395 a násl. o. z. úvěrovou smlouvu, na jejichž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalovanému poskytla. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy (řádně žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně jejich úrokového navýšení nesplácel), využila žalobkyně svého práva a pohledávku zesplatnila. Zároveň žalobkyně žalovanému poskytla možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši 5 000 Kč na běžném účtu za podmínek stanovených ve smlouvě v povoleném debetu, kterým se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy o debetu. Žalovaný však nedodržoval sjednané podmínky splácení. V daném případě účastníci uzavřeli podle ust. § 2662 a násl. o. z. smlouvu o běžném účtu, na jejímž základě žalobkyně zřídila žalovanému účet, přijímala na něj vklady a platby a uskutečňovala z něj výplaty a platby. Zároveň žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z. Žalovaný své povinnosti, vyplývající pro něj z uzavřené smlouvy, porušil tím, že přečerpal zůstatek účtu a vzniklý dluh (debetní zůstatek) neuhradil. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru dohodnutého úroku z úvěru a poplatků, které měli účastníci sjednány, vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z), jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 426 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 103 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 562,11 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 010 Kč ve výši 2 313 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.