6 C 380/2025-29 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení 26 314,40 Kč, sestávající z jistiny ve výši 24 214,40 Kč, poplatků ve výši 2 100 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni postoupení (23. 5. 2025) ve výši 794,70 Kč a kapitalizovaných úroků z úvěru ke dni 23. 5. 2025 ve výši 2 468,60 Kč. Stanovení těchto poplatků bylo stranami smluvně sjednáno. Na odůvodnění těchto svých žalobních požadavků uvedla, že dne 26. 3. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobkyně, a to společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, na základě, které byl žalované poskytnut úvěrový rámec 25 000 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácela a právní předchůdce žalobkyně proto vyzval žalovanou k uhrazení celé dlužné částky včetně jejího příslušenství. Právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovanou včetně nároku na zaplacení úroku a úroku z prodlení postoupil smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23. 5. 2025 žalobkyni. Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení jak úroku, tak zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dohodu, na jejímž základě následně právní předchůdce žalobkyně umožnil žalované čerpat peněžní prostředky až do výše 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Tyto pravidelné měsíční splátky však žalovaná řádně neplnila, přičemž na jistině úvěru zůstala dlužna částku 24 214,40 Kč, na poplatcích pak částku 2 100 Kč.Po právní stránce byl vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou posouzen jako smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit, a to včetně úrokového navýšení 16,9 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil, když poskytl ve prospěch žalované peněžní prostředky. Žalovaná oproti tomu porušil svoji smluvní povinnost a nesplnil svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky a poplatek sjednaný ve smlouvě o úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala oprávněným domáhat se žalovaných částek namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 1879 obč. zák.). Žalovaná se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení (§ 1970 obč. zák.), který je příslušenstvím peněžité pohledávky, ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 868 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 053 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 314,40 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.