6 C 52/2026-26 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení 15 961,65 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku. Na odůvodnění tohoto žalobního požadavku uvedla, že dne 18. 9. 2023 uzavřel právní předchůdce žalobkyně, a to společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s počátečním disponibilním limitem ve výši 20 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr prostřednictvím kreditní karty za kupní cenu ve výši 11 869 Kč, který se zavázala splácet právnímu předchůdci žalobkyně ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 672 Kč. Zároveň právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli pojištění proti ztrátě zaměstnání a dočasné pracovní neschopnosti za 60 Kč měsíčně, které se žalovaná zavázala hradit společně se splátkou úvěru. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácela a žalobkyně proto vyzvala žalovanou k uhrazení celé dlužné částky včetně jejího příslušenství, přičemž žalovaná dluží na jistině částku 11 869 Kč, na poplatcích pak částku 1 000 Kč (za odeslání dvou upomínek), smluvní pokutě ve výši 1 500 Kč (v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce) a na pojistném ve výši 306,50 Kč. Poplatky a smluvní pokuta byla přitom sjednána mezi účastníky ve smlouvě, resp. v sazebníku právního předchůdce žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně výše uvedené pohledávky za žalovanou, včetně nároku na zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 286,15 Kč postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 žalobkyni. Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení zákonných úroků. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ve věci se nevyjádřila.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně úvěrovou smlouvu dne 18. 9. 2023 na koupi zboží (telefon) u , právnická osoba, , ve , adresa, za částku 11 869 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Tyto pravidelné měsíční splátky však žalovaná řádně neplnila, resp. nezaplatila ani jednu splátku, přičemž na jistině úvěru zůstala dlužna výše v odůvodnění rozsudku specifikované částky, zároveň se žalovaná zavázala hradit pojistné, ovšem ani pojistné nebylo hrazeno. Z důvodu prodlení žalované pak žalobkyně s účinností ke dni 9. 5. 2024 odstoupila od smlouvy, čímž se stal splatný celý nesplacený úvěr včetně jeho příslušenství a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení jak poplatků, tak smluvní pokuty, což bylo účastníky ve smlouvě sjednáno.Po právní stránce byl vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou posouzen jako smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 11 869 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit, a to včetně úrokového navýšení 34,48 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil, když poskytl ve prospěch žalované peněžní prostředky. Žalovaná oproti tomu porušila svoji smluvní povinnost a nesplnila svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky s poplatky, k jejichž zaplacení se žalovaná rovněž smluvně zavázala. Dále má žalobkyně vůči žalované splatnou pohledávku odpovídající nezaplacenému pojištění ve výši 306,50 Kč, přičemž žalovaná svému závazku nedostála, když pojistné za dobu do skončení pojistného vztahu nezaplatila (§ 2758 a násl. o. z.). Žalovaná se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech, dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., který je příslušenstvím peněžité pohledávky, ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Právní předchůdce žalobkyně využil dohodnuté možnosti uplatnit vůči žalované peněžní sankce – ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokutu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se totiž žalobkyně stala oprávněným domáhat se zaplacení shora uvedených částek namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 1879 a násl. o.z.), a proto soud žalobě zcela vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 961,65 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.