6 C 58/2026-17 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem, doručeným podepsanému soudu dne 17. 9. 2025 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení výše ve výrokové části rozsudku uvedených částek. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků uvedla, že nárok na jejich zaplacení vznikl právnímu předchůdci žalobkyně, a to společnosti , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, , Anonymizováno, , a.s.), IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), když žalovaný neplnil řádně na smlouvu o úvěru ze dne 23. 11. 2022 na základě, které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní částku 442 000 Kč z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal hradit právnímu předchůdci žalobkyně úroky z poskytnutého úvěru ve výši 9,05 % ročně a poplatky za bankovní služby dle smlouvy a sazebníku. V rámci smlouvy si žalovaný sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázal hradit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za pojištění ve výši 1 412 Kč měsíčně, což bylo účastníky ve smlouvě sjednáno. Žalovaný plnil právnímu předchůdci žalobkyně pouze částečně, přičemž na jistině úvěru zůstal dlužen 214 949,41 Kč, na poplatcích pak částku 7 948 Kč. Právní předchůdce žalobkyně výše uvedené pohledávky za žalovaným, včetně nároku na zaplacení úroku v kapitalizované výši 7 143,08 Kč a zákonného úroku v kapitalizované výši 11 429,84 Kč a dále zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 9,05 % ročně, postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025 žalobkyni. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne 23. 11. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 442 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet měsíčními splátkami, přičemž peněžní prostředky byly úročeny příslušnou roční úrokovou sazbou ve výši 9,05 %. Žalovaný peněžní prostředky řádně nesplácel, právní předchůdce žalobkyně ke dni 16. 12. 2024 úvěr zesplatnil. Dluh na jistině vyčíslil pak částkou 339 981,60 Kč a na poplatcích pak částkou 4 044 Kč, které měli účastníci ve smlouvě sjednány. Tyto skutečnosti vyplývají z listin předložených žalobkyní, zejména ze smlouvy o úvěru, produktových podmínek, sazebníku banky, oznámení o zesplatnění, výpisu z účtu žalovaného)Po právní stránce byl vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným posouzen jako smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 442 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky, a to včetně úrokového navýšení 9,05 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil, když poskytl ve prospěch žalovaného peněžní prostředky. Žalovaný oproti tomu porušil svoji smluvní povinnost a nesplnil svůj závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatky s úroky. Žalovaný se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech, dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení (§ 1968 a § 1970 o.z.), který je příslušenstvím peněžité pohledávky, ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala oprávněným domáhat se žalovaných částek namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 1879 a násl. o. z.), proto soud žalobě zcela vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 019 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 916 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 222 897,41 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 010 Kč ve výši 6 093 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.