10 C 40/2021-26 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení nákladů, které jí vznikly s přepravou do záchytné stanice v [obec] při použití motorového vozidla Škoda Yeti, [registrační značka], na cestě ze [obec] – [část obce a číslo] do záchytné stanice po ujetí 66 km. Cena spotřebovaných pohonných hmot činí 143,11 Kč, náhrada za použití motorového vozidla 290,40 Kč. Nárok dokládá žalobkyně úředním záznamem policie, sp. zn. KRPP [číslo] ze dne [datum], dále potvrzením protialkoholní záchytné stanice o umístění žalované dne [datum] s nálezem alkoholu v krvi v rozsahu 2,18 ‰ a vyúčtováním nákladů za dopravu spolu s technickým průkazem vozidla a výzvou k úhradě dluhu zasílanou žalované na adresu [adresa žalované], kterou žalovaná oznámila. Soud postupoval podle § 115 a) o. s. ř. podle něhož není třeba ve věci nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která jí byla doručená na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec], [ulice a číslo] s účinky doručení [datum] tak, že stanovená 7 denní lhůta marně uplynula dne [datum] aniž žalovaná postup dle § 115 a) o. s. ř. odmítá, nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. Z předložených písemností žalobkyní je pak zřejmé, že [datum] postupovala policie dle § 26 zákona č. 273/2008 Sb., když žalovaná byla převezena do protialkoholní záchytné stanice, kde byla vyšetřena a umístěna podle § 89 e) odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnutá; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce, protože je z písemných dokladů předložený žalobkyní zřejmé, že do záchytné stanice byla převezena žalovaná, u které došlo k umístění záchytné stanice dle § 89 b) zákona č. 373/2011 Sb. je povinna hradit tyto náklady na dopravu ve smyslu cit. ustanovení žalovaná. Soud jí proto povinnost k náhradě uložil za ujetých 66 km, spotřeby pohonných hmot a náhrady ve smyslu vyhl. č. 589/2020 Sb. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve sporu úspěch a náklady řízení jí náleží za dva paušály po 300 Kč dle § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.