12 C 196/2017-246 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem ze dne [2017] se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 265 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 10,8 % ročně z částky 265 000 Kč od [2016] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 26 000 Kč a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o zápůjčce, která byla mezi účastníky uzavřena dne [2016], na základě které poskytl žalobce žalovanému půjčku ve výši 265 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 10,8 % ročně z této částky od [2016] do zaplacení a v případě pokud by došlo k porušení smluvní povinnosti, bylo právem žalobce dožadovat se i smluvní pokuty ve výši 26 000 Kč Částku ve výši 265 000 Kč předal žalobce paní [jméno] [příjmení], a to za účelem vyplacení závazku žalovaného v podobě exekucí, kdy toto vyplacení zajišťovala pro žalovaného právě ona. Žalobce vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě, žalovaný však na výzvu nereagoval. 3. Okresní soud v Domažlicích v dané věci vydal platební rozkaz pod č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí], kterým plně vyhověl nároku žalobce. Proti předmětnému platebnímu rozkazu si v zákonem stanovené lhůtě podal odpor žalovaný, a to písemností, která se dostala do dispozice soudu [2018]. Na svoji obranu žalovaný poukazoval, že předmětnou smlouvu o zápůjčce považuje za neurčitou zejména v článku I., neboť na základě tohoto smluvního vztahu měl zapůjčitel (žalobce) předat vydlužiteli (žalovanému) finanční hotovost v celkové výši 265 000 Kč na zaplacení exekučních titulů, které jsou zde neurčitě specifikovány spisovou značkou neznámých exekutorů. Zároveň na základě této smlouvy měl zplnomocnit jinou osobu pro účely oddlužení, avšak není přesně specifikováno, že by předal finanční prostředky k takovému postupu. Žalovanému pak není známo, o jakého exekutora se konkrétně jednalo v okamžiku, kdy těsně před prodejem nemovitosti došlo k vyplácení exekucí, ale zcela jiným subjektem než žalobcem, respektive jím zmocněnou osobou. Žalovaný důrazně popíral, že by žalobce, či jím zmocněná osoba vyplácela jakoukoli exekuci za jeho osobu. Dále nezapomněl připomenout, že smlouva o zápůjčce je typem smlouvy spotřebitelského typu, kdy půjčka je cíleně sepsaná k určitému druhu přesně stanovených plateb. Má za to, že předmětná smlouva tyto náležitosti nemá. Zásadně svoji obranu stavěl na tom, že smlouva je neurčitá, jsou zde neurčitě vymezené exekuce, stejně tak neurčitě se jevil údaj ohledně smlouvy o zápůjčce ze dne [2015], ale i např. znalecký posudek z oboru reality. 4. Okresní soud v Domažlicích ve věci rozhodoval po provedeném dokazování již podruhé. První rozsudek Okresního soudu v Domažlicích vydaný pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] bylo v části smluvní pokuty co do části 26 000 Kč dovolání odmítnuto a v důsledku tohoto se tak rozhodnutí ve věci smluvní pokuty stalo pravomocné, ve zbývající části bylo rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [2018] zrušeno a věc mu byla navrácena k novému projednání a rozhodnutí. Usnesením Krajského soudu v Plzni byl pak rozsudek soudu prvého stupně ze dne [2018] zrušen a věc mu byla předložena k novému projednání a rozhodnutí. 5. Okresní soud v Domažlicích v dané věci nařizoval ústní jednání, při kterém prováděl dokazování, kdy každý důkaz posuzoval jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Podle § 125 o. s. ř. za důkaz mohou zásadně sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. 6. Soud postupoval podle § 132 o. s. ř. a každý důkaz posuzoval jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Skutečnost prokazovanou pouze nepřímými důkazy lze mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení těchto důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty, přesvědčení o tom, že se tato skutečnost opravdu stala, že je pravdivá. Nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti. To znamená na její pravděpodobnost. Soud připouští, že řetězec nepřímých důkazů, který má prokazovat skutkový děj je institutem, který má místo hlavně v trestním právu. V daném případě však soud prováděl důkazy a kombinoval a využíval k zjištění skutkového stavu všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. 7. Z žalobcem předložených listin soud má za prokázaná následující skutková zjištění. 8. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [2016] soud zjistil, že předmětnou smlouvu uzavřeli žalobce v pozici zápůjčitele a žalovaný v pozici vydlužitele. Předmětné podpisy jsou úředně ověřeny- legalizovány. Při ústním jednání dne [2018] soud má s ohledem na shodná tvrzení účastníků řízení za zjištěnou skutečnost, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [2016]. Na svoji obranu žalovaný poukazoval, že předmětné exekuce byly uhrazeny před prodejem nemovitosti. Měly být uhrazeny osobou, která tu nemovitost kupovala. Z předmětné smlouvy o zápůjčce je zřejmý i účel půjčení peněz, že prostřednictvím předmětných finančních prostředků měly být uhrazeny dluhy žalovaného, které byly specifikovány spisovými značkami exekuci, datem a specifikem předmětného závazku- datem uzavření, číslem exekuce a názvem závazku, kterým byl znalecký posudek v oboru reality. Mezi účastníky byl sjednán úrok ve výši 10,8 % ročně, který měl být splatný spolu se zápůjčkou- Pro případ porušení nebo nesplnění smluvní povinnosti byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 26 000 Kč. V případě prodlené s vrácením půjčky se měl možnost žalobce uspokojit z prodeje nemovitosti žalovaného. Ve vztahu k této nemovitosti ([list vlastnictví] pro Obec Staňkov, katastrální území [obec]) žalovaný sjednal zástavní právo k zajištění pohledávky žalobce. Podle smlouvy měl žalovaný navrátit finanční prostředky do [2017], nebude-li však dohodnuto jinak. 9. Ze zástavní smlouvy ze dne [2016], která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným a jejíž podpisy jsou na předmětné smlouvy také úředně ověřeny, soud má za prokázané, že mezi smluvními stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které zástavní věřitel ve smlouvě označený žalobce – zástavce žalovanému [příjmení] smlouvě označeném dlužníkovi poskytl částku ve výši 265 000 Kč s datem splatnosti [2017] za podmínek ve smlouvě o zápůjčce uvedených. Předmětem této smlouvy bylo vytvoření zástavy pro jištění pohledávky, kdy se jednalo o pozemek ST 161 o výměře 206 m2, jehož součástí je stavba [část obce] [adresa] – rodinný dům v katastrálním území [číslo] [obec] ves, obec Staňkov evidovaný na [list vlastnictví]. K ověření podpisů předmětné smlouvy došlo [2016] a z obsahu vyjádření obou subjektů bylo zřejmé, že k podpisu těchto smluv, došlo ve stejný den. V této souvislosti soud má za prokázané, že v případě údajů, obsažených v zástavní smlouvě, o datu smlouvy o zápůjčce, se jedná pouze o písařskou chybu týkající se specifikace předmětné smlouvy o zápůjčce. 10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že někdy v září roku 2016 jí měl kontaktovat dobrý známý pan [příjmení], který chtěl pro svého dobrého známého prodat nemovitost ve [obec], ale vzhledem k tomu, že na této nemovitosti vázly exekuce a další závazky bylo nezbytně nutné předmětné závazky a exekuce vyplatit. Tento pan [příjmení], který v dané věci byl také slyšen jako svědek, kontaktoval paní svědkyni s panem [celé jméno žalovaného]. Svědkyně byla navštívena ze strany obou osob přímo ve své kanceláři na adrese [ulice] v [obec], kde jí bylo sděleno, o jaké exekuce a závazky v případě pana [celé jméno žalovaného] se jedná. Vyjádřil, že by potřeboval pomoc vyplatit finanční prostředky a finanční hotovost potřeboval, neboť on sám na to neměl. Ze strany svědkyně byla pomoc přislíbena a byl nakontaktován pak [příjmení] s cílem, zda-li má finanční prostředky, které by měl na vyplacení závazku rodinného domu ve [obec]. 11. Nemovitost byla prohlédnuta a ze strany žalovaného bylo sděleno, že by potřeboval v hotovosti přibližně 260 000 – 265 000 Kč s tím, že má na nemovitost připraveného kupce. Nemovitost měla být prodávána za 700 000 Kč. Z těchto důvodů svědkyně usoudila, že by následně tyto finanční prostředky, které by zajistila, mohly být uspokojeny z takto utržených financí. Svědkyně připravila smlouvu o zápůjčce a zástavní smlouvu a dala je osobně žalovanému. S těmito smlouvami se měl seznámit žalovaný a nějaká kvalifikovaná osoba, která měla s ním probrat obsah předmětných smluv. K této skutečnosti se vyjadřoval i svědek [příjmení], který měl co do činění ve vztahu ke změně smlouvy. Potvrdil existenci smlouvy o zápůjčce z [2016] a vyhodnotil ji jako ku prospěchu žalovaného. V prvotní smlouvě o zápůjčce bylo, že pan [celé jméno žalovaného] osobně převezme peníze od žalobce s tím, že svědkyně měla se žalovaným objíždět exekuce a osobně závazky hradit, tak aby byla jistota, že závazky budou řádně uhrazeny. Následně