17 C 91/2021-31 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 473 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 369 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 104 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně se svého nároku po žalované dožaduje z titulu odběru vody. Žalovaná odebírala vodu, přičemž žalobkyně vystavila žalované dvě faktury na částku celkem 3 437 Kč, které žalovaná neuhradila. 3. Po podání žaloby, která byla soudu doručena dne [datum], žalovaná dne [datum] uhradila žalobkyni částku ve výši 3 473 Kč. 4. Usnesením ze dne 21. 9. 2021, č. j. 17 C 91/2021-23, bylo řízení částečně zastaveno v té části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 3 473 Kč a v řízení bylo pokračováno ohledně zaplacení částky 190 Kč odpovídající úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 369 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 104 Kč od [datum] do [datum]. 5. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], které proběhlo v nepřítomnosti žalované. 6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná nepodepsala smlouvu o dodávce vody, ač je k tomu povinna dle § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) (dále jen„ ZVK“). Žalované byla vyúčtována částka ve výši 1 369 Kč za období od [datum] do [datum] a částka ve výši 2 104 Kč za období od [datum] do [datum]. 7. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. 8. Podle § 10 odst. 1 písm. b) ZVK neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní. Podle ods.t 3 téhož ustanovení je odběratel povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavce 1 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis. 9. Podle § 14 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství ze dne 16. listopadu 2001, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12. Podle přílohy č. 12 je roční spotřeba v rodinném domě 36 m3 na jednu osobu. 10. Vzhledem k tomu, že žalobkyní vyúčtována částka odpovídá právním předpisům, přičemž jistina byla žalovanou uhrazena, zůstalo předmětem nároku příslušenství. 11. Žalovaná se dostala se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalované zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K prodlení žalované došlo v říjnu 2020 a březnu 2021, kdy repo sazba platná pro první den kalendářního pololetí, ve kterém došlo k prodlení žalované, dosáhla výše 0,25 %, tedy výše úroků z prodlení činí 8,25 % ročně, přičemž soud úroky kapitalizoval ode dne splatnosti faktur do dne [datum], kdy žalovaná uhradila jistinu. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 662 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 473 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ba daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč. 13. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření, výše vodného a stočného a specifikace faktury), a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.