19 C 170/2021-25 — Okresní soud v Domažlicích

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené v prvním výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne [2018]. 2. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť soud po prostudování předmětného návrhu a žalobkyní předložených důkazů dospěl – za dané procesí situace – k závěru, že žalobě je možno plně vyhovět. 3. Ve věci soud dospěl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) k následujícím skutkovým závěrům. 4. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojištěnou byla dne [2018] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to vozidla [registrační značka], [značka automobilu], typ [typ]. Povinností žalované bylo plnit řádně roční pojistné ve výši 3 257 Kč, žalovaná však pojistné splatné dne [2019] neuhradila, a jelikož tak neučila ani na základě upomínky před zánikem, pojištění bylo zrušeno ke dni [2020]. Žalobkyně se dožaduje po žalované poměrné části pojistného za dobu trvání pojistné smlouvy, celkově tedy dlužné pojistné – po dílčích platbách žalované – představuje částku 1 300 Kč. 5. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvou, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalované bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaná tyto povinnosti nesplnila, a tato skutečnost byla podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti důvodem pro zánik pojistného, přičemž podle ustanovení § 13 odst. 2 téhož zákona vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni příslušnou část pojistného. 6. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku právo požadovat od dlužníka vedle plnění samotného dluhu také úroky z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů. 7. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, naopak žalovaná žádnou procesní obranu nepředložila (skutečnost, že žalovaná o existenci tohoto soudního řízení patrně vůbec nemá povědomí, přitom nemůže jít k tíži žalobkyně, nýbrž musí jít k tíži žalované, jež si řádně nestřeží svá práva). Podepsaný soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, jak je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby, každý za 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrada za daň z přidané hodnoty ze součtu odměny a režijních paušálů ve výši 21 % Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám [údaje o zástupci]. Pro úplnost soud dodává, že přikročil k použití § 14b advokátního tarifu, neboť dospěl k závěru, že podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je nutno podřadit pod tzv. formulářové žaloby, tedy podřadit jej pod podání předvídaná v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. 9. Požaduje-li žalobkyně v návrhu na náhradě nákladů řízení celkem částku 5 119 Kč, podepsaný soud uvádí, že tento požadavek ostře kontrastuje s obsahem podání, ve kterém – striktně vzato – absentují některá rozhodná skutková tvrzení (resp. jsou uvedena nepřesně), jež si soud patrně má„ domýšlet“ z předložených listinných důkazů. Jakkoli uvedená skutečnost soud, jenž přiměřeně zohlednil zásadu hospodárnosti řízení, nevedla k vydání usnesení, kterým by žalobkyni vyzval, aby doplnila svůj návrh, je současně zřejmé, že právě tato skutečnost může vést k otázce, zda je vůbec namístě v daném případě považovat zastoupení advokátem za účelně vynaložený náklad řízení.