19 C 95/2021-31 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 2 987,37 Kč s příslušenstvím z titulu nepovoleného debetního zůstatku na sporožirovém účtu, zřízeném u právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o účtu, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. 2. Soud ve věci vydal platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], tento platební rozkaz se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, pročež soud tento platební rozkaz podle ustanovení § 173 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) usnesení ze dne [2021] zrušil a ve věci nařídil jednání. 3. Žalovanému bylo (byť toliko fikcí) doručeno předvolání k prvému jednání ve věci více než deset dnů přede dnem jeho konání do vlastních rukou, přičemž v tomto předvolání byl rovněž upozorněn, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vydán rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavil a svou neúčast neomluvil. Žalobkyně se přípisem ze dne [2021] z jednání omluvila. 4. Za dané procesní situace soud rozhodoval toliko na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, přičemž v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu, dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] – uzavřela se žalovaným dne [2015] Rámcovou smlouvu o finančních službách a Smlouvu o účtu, na jejímž základě byl žalovanému ke stejnému dni zřízen účet v českých korunách (viz č. l. 13-14). Na tomto účtu žalovanému měl vzniknout„ debet“ ve výši 2 987,37 Kč (srov. č. l. 15), o čemž byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně naposledy informován přípisem ze dne [2021], a to na adresu, která vyplývala z předmětné smlouvy, tedy na adresu [adresa] O postoupení předmětné pohledávky pak měl být žalovaný informován dopisem ze dne [2020]. Skutečnost, že uvedené písemnosti byly zasílány na adresu, na které se žalovaný v dané době již (patrně) nezdržoval, přitom nemůže jít k tíži žalobkyně, neboť žalovaný neprokázal, že řádně informoval právní předchůdkyni žalobkyně o změně doručovací adresy. 6. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni svědčí vůči žalovanému nárok na zaplacení jí požadované částky 2 987,37 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 8. Za procesní situace, kdy žalovaný nikterak nezpochybnil existenci nároku žalobkyně, tak bylo namístě návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhovět. 9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [údaje o zástupci].