5 C 168/2021-21 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně jako postupník pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [2019], [účinnost], se domáhá po žalovaném zaplacení dluhu váznoucího na nespláceném úvěru, poskytnutém původním věřitelem [právnická osoba] na základě smlouvy [číslo] uzavřené [2006], za účelem uhrazení ceny mobilního telefonu, kdy celková cena úvěru představovala 9 306 Kč, který se zavázal žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách po dobu 22 měsíců při výši měsíční splátky 423 Kč Cena zboží s úhradou přímé platby 845 Kč pak činila 7 605 Kč. Žalovaný se při sjednání úvěrové smlouvy zavázal platit úroky odpovídající sazbě 21,44 % ročně, když však žalovaný porušil své závazky a věřitel od smlouvy odstoupil dopisem ze dne [2006] a úvěr byl k datu [2006] zesplatněn. Ve smlouvě pak byly mezi účastníky sjednány i pokuty ve výši 20 % z dlužných splátek po dni zesplatnění, takže žalovaný byl povinen po zesplatnění uhradit 9 963 Kč. Žalobkyně pak nárokuje i úroky z prodlení, jednak v kapitalizované výši a ode dne následujícího po dni, k němuž byla kapitalizace provedena včetně smluvních úroků. Nárok dokládá smlouvou o úvěru, obchodními podmínkami, sazebníkem banky, oznámením o zesplatnění, výpisem z účtu žalovaného, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty, oznámením postoupené pohledávky včetně dokladu o odesílání, předžalobní výzvou s dokladem o doručování, zároveň pak žalobkyně souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v sedmidenní lhůtě plynoucí od výzvy, která mu byla doručena na adresu [adresa žalovaného], s účinky doručení [2021], takže stanovená sedmi denní lhůta marně uplynula [2021], aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl nebo se k věci jakkoli vyjádřil. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, tak jak jsou shora označené, kdy je zřejmé, že žalobkyně se stala věřitelem pohledávky společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávky, která je založena na uzavřené smlouvě s žalovaným [2006] pod [číslo]. Podle této smlouvy o revolvingovém úvěru byla žalovanému poskytnuta finanční částka na zakoupení mobilního telefonu s povinností platit úroky a částku splácet ve splátkách po dobu 22 měsíců. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20 % dlužných splátek. Výše úvěru činila 7 605 Kč, když žalobkyně nárokuje na smluvní pokutě 300 Kč a soud tento nárok přiznává dle § 2048 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. V daném případě je zřejmé, že smluvní pokuta byla sjednána pro případ porušení závazku žalovaným, když žalovaný úvěr nesplácel, a proto je nárok žalobkyně na smluvní pokutu po právu. Tento nárok soud tedy žalobkyni přiznává. Dále pak soud přiznává žalobkyni 7 605 Kč, což představuje výši poskytnutého úvěru, který se žalovaný zavázal splácet, aniž by tuto povinnost splnil, a proto podle § 2395 občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, soud vyhověl žalobkyni i v tomto rozsahu. Pojmovým znakem úvěrové smlouvy jsou sjednané úroky, které byly smluvené ve výši 21,44 % ročně a žalobkyni podle citovaného ustanovení náleží, když jsou kapitalizované k [datum], stejně jako úroky z prodlení a žalobkyni náleží i v následujícím období, přičemž úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákona hradí žalovaný ve výši stanovené prováděcími předpisy. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení advokátem. Ty soud přiznává dle § 14b advokátního tarifu za tři úkony po 200 Kč, tři paušály po 100 Kč a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 147 odst. 3 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.