5 C 51/2018-521 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobci, a to původně oprávněné osoby [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a [celé jméno žalobce], [datum narození], uplatnili u Okresního soudu v Domažlicích restituční nárok na nahrazení projevu vůle vydáním náhradních pozemků za pozemky nevydané, a to na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha PÚ [číslo] ze dne [datum] a na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu [značka] [číslo] ze dne [datum]. Za pozemky v těchto rozhodnutích nevydané žádají žalobci pozemky náhradní, a to v různých katastrálních územích, když ohledně takto uplatněného nároku rozhodl soud usnesením sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že restituční nároky, pokud jde o náhradní pozemky v jiných katastrech mimo okres [okres], vyloučil k samostatnému řízení a vyslovil svou nepříslušnost s postoupením věci příslušným soudům. 2. Dále v průběhu řízení omezili žalobci nárok na nahrazení projevu vůle ohledně náhradních pozemků pouze na rozhodnutí [značka] [číslo] ze dne [datum]. Soud omezení žaloby připustil rozhodnutím ze dne [datum] a předmětem nároku tak zůstává nárok na nahrazení projevu vůle o vydání náhradních pozemků, které se týkají pozemků ležících v obvodu Okresního soudu v Domažlicích, přičemž, pokud jde o pozemek náhradní, a to [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], pozemek [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], byla žaloba vzata zpět a řízení zastaveno usnesením ze dne [datum] a ze dne [datum]. Ohledně pozemku [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [jméno], okres [okres], bylo řízení zastaveno usnesením ze dne [datum]. Toto omezení žaloby o nahrazení projevu vůle, pokud jde o náhradní pozemky, vycházelo z námitek žalované, podle nichž se na označené pozemky vztahovaly výlukové důvody ve smyslu § 6 zákona č. 503/2012 Sbírky. Žalobci proto nárok na nahrazení projevu vůle žalované k vydání náhradních pozemků vzali zpět, a to se souhlasem žalované. 3. Předmětem žalobního nároku pak je nárok z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu PÚ [číslo] ze dne [datum], podle něhož se [příjmení] [příjmení], narozené [datum], dále [jméno] [celé jméno žalobce], narozené [datum] a dále [celé jméno žalobce], narozenému [datum], nevydávají pozemky v [katastrální uzemí], [územní celek], a to [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v současné době vedené v katastru nemovitostí jiným číselným označením a charakterem vodní plocha s podílem osob oprávněných u [příjmení] [příjmení] [číslo], u [jméno] [celé jméno žalobce] byl podíl [číslo], u [celé jméno žalobce] byl podíl [číslo]. Podle tohoto rozhodnutí původní spoluvlastnice všech označených pozemků byla [jméno] [příjmení], provdaná [příjmení], která zemřela [datum] bez zanechání závěti a po ní nastupovali dědici, z nichž [obec] [celé jméno žalobce] dědictví neodmítl a stal se jediným dědicem nemovitého majetku [jméno] [příjmení], a to na základě rozhodnutí Státního notářství pro [část Prahy] značky [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum]. Protože [obec] [celé jméno žalobce] zemřel [datum], vystupovali po jeho smrti v dědickém řízení manželka [jméno] [příjmení] a syn [titul] [obec] [celé jméno žalobce] syn [jméno] [celé jméno žalobce], když všichni dědictví odmítli, a to bylo pak usnesením Státního notářství ze dne [datum] potvrzeno [nabyvatel]. Nárok na vydání nemovitostí uplatnil z dědiců zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] syn [jméno] [celé jméno žalobce], neboť druhý syn [titul] [obec] [celé jméno žalobce] i matka [jméno] [příjmení] zemřeli. [jméno] [celé jméno žalobce] byl zároveň dědicem po svém bratrovi [titul] [jméno] [celé jméno žalobce], když odmítnutí dědictví, jak [jméno] [celé jméno žalobce], tak i jeho bratrem a [jméno] [příjmení] bylo učiněno pod politickým a ekonomickým tlakem a restituční nárok [jméno] [celé jméno žalobce] byl posouzen jako oprávněný podle § 6 odst. 1, písm. l) zákona č. 229/ 1991 Sbírky. [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel [datum]. Po něm se stali dědici [příjmení] [příjmení], [datum narození] a děti [celé jméno žalobce], [datum narození] a [jméno] [celé jméno žalobce] [datum narození]. V rozhodnutí Státního pozemkového úřadu [značka] [číslo] se konstatuje, že [příjmení] [příjmení] je dědičkou k ½ dědictví zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce] a děti syn [jméno] a dcera [jméno] každý k ¼, dále je konstatováno v tomto rozhodnutí, že nemovitosti po přechodu na stát byly zatopeny a u [adresa] mlýn na stavební parcele [číslo] byl zdemolován a bylo zde vybudováno vodohospodářské dílo [ulice] přehrada. Rozhodnutí o povolení k zahájení napouštění údolní přehrady bylo vydáno [datum], stavba vodního díla schválena rozhodnutím Hlavního města Prahy, odborem vodního hospodářství [datum]. Pozemky proto nelze vydat ve smyslu § 11 odst. 1, písm. c) zákona [číslo] 1991 Sbírky. Postavení oprávněných osob je pak dokládáno i usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 v dědické věci zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a to pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Z tohoto rozhodnutí jsou zřejmé i dědické podíly [příjmení] [příjmení] v rozsahu ½ a [jméno] [celé jméno žalobce] v rozsahu ¼ a [celé jméno žalobce] v rozsahu ¼. [příjmení] [příjmení] pak smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum] (ta se týká pohedávek z [značka] [číslo]) postoupila své nároky [celé jméno žalobce], druhému žalobci, ten je tedy osobou oprávněnou k poskytnutí náhrady za nevydané pozemky ze ¾. Pokud jde o [jméno] [celé jméno žalobce], té vznikl nárok na ¼, ovšem [jméno] [celé jméno žalobce] [datum] zemřela a jedinou dědičkou je [jméno] [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], s níž soud pokračuje v řízení [spisová značka] na základě usnesení ze dne [datum] ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum]. Právní nástupnictví po [jméno] [celé jméno žalobce], prvé žalobkyni, je doloženo a osvědčeno Evropským dědickým osvědčením vydaným [název soudu] [datum]. Osvědčuje datum úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] [datum] a označení jediné dědičky [jméno] [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], rozené [příjmení], s datem narození [datum]. 4. Po této změně v postavení žalobců zůstává předmětem řízení nárok na nahrazení projevu vůle ohledně náhradních pozemků ležících v obvodu Okresního soudu v Domažlicích, a to z důvodu neuspokojených nároků, vyplývajících z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu čj. [značka] [číslo], podle něhož není možné vydat odňaté pozemky v [katastrální uzemí] tj. těch, jak jsou již shora vyjmenované. Žalobci nedovozují liknavost a svévoli při uspokojování restitučních nároků dlouhou dobou řízení, po kterou žalovaný nebyl schopen o jejich nárocích rozhodnout, nicméně odkazuji na judikaturu Nejvyššího soudu, a to 28 Cdo 2288/2018, v němž je na liknavost žalované poukazováno v souvislosti s tím, že Státní pozemkový úřad rozhodoval o nárocích restituentů postupně, i když byly uplatněny již v roce 1991, ale o některých bylo rozhodnuto až v roce 2016 (v označeném judikátu), proto také Nejvyšší soud dovodil, že jde o ztěžování uspokojení nároku restituenta zákonem předpokládaným postupem a nelze po restituentovi spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách. Stejně tak odkazuje žalobkyně na další judikát 28 Cdo 3976/2017, kdy se žalovaná ocitla v mnohaletém prodlení pro nečinnost a rozhodnutí vydané po dlouhé době. Především však v daném případě jde o to, že žalovaná brání v uspokojení restitučního nároku žalobců nesprávným oceněním odňatých pozemků, takže v kontextu s dlouhou dobou, která uplynula od uplatnění nároku do rozhodnutí o nevydání za pozemky odňaté v [katastrální uzemí] a s nesprávným oceněním těchto odňatých pozemků bránících restituentům v účasti ve veřejných nabídkách, lze nepochybně spatřovat svévoli a liknavost. 5. Žalovaná se po procesních peripetiích týkajících se předběžného opatření, včetně odvolacího řízení, rozhodnutí o vyloučení části žaloby na náhradní pozemky jiným soudům a rozhodnutí o právním nástupnictví zemřelé žalobkyně, brání uplatněnému nároku především poukazem na ocenění pozemků, s odkazem na znalecký posudek vypracovaný [jméno] [příjmení], podle něhož některé pozemky byly oceněny částkou 250 Kč za m2 s použitím srážek podle tabulky [číslo] oceňovací vyhlášky, některé pozemky pak byly oceněny jako pozemky zemědělské podle BPEJ. Žalovaná tento znalecký posudek konfrontuje se znaleckým oceněním [jméno] [příjmení] v posudku [číslo] předloženého žalující stranou. V této souvislosti zdůrazňuje zejména nesrostlost území [část obce] s [územní celek] a vůbec nesrostlost katastrálního území, v němž byly pozemky odňaté, s obcí [část obce]. Z těchto důvodů také popírá důvodnost žádosti o přecenění restitučních nároků. Poukazuje na to, že pozemky na základě [značka] [číslo] nabyl stát jako odúmrť po rozhodnutí Obvodního soudu v [obec a číslo] o zrušení exekuční likvidace, které nabylo právní moci [datum]. V té době však již pozemky byly podle § 2 vyhlášky č. 144/ 1959 Úředního listu vymezeny územním rozh