5 C 91/2021-18 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaná bydliště, domáhá zaplacení částky 6 688,78 Kč, což podle žalobkyně představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 18 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 1 540 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Nárok dokládá žalobkyně smlouvou o půjčce [číslo] výpisem z účtu žalobkyně a výpisem půjčky. Zároveň navrhuje postup dle § 115 a) o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a jestliže se účastníci práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která jí byla doručena na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec], [ulice a číslo] s účinky doručení [datum]. Stanovená 7 denní lhůta tak marně uplynula dne [datum] aniž žalovaná postup dle § 115 a) o. s. ř. odmítla nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. Soud pak vycházel z tvrzení žalobkyně a jí předložených dokladů, a dále pak z rozsudku Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. [spisová značka] v němž vystupují stejní účastníci ve stejném postavení a předmětem žaloby je dluh váznoucí na půjčce poskytnuté podle smlouvy ze dne [datum], a to pod [číslo] kdy se jedná o totožný závazek, který je podkladem pro žalobní tvrzení výpočtu smluvní pokuty v této věci 5 C 91/2021. Zároveň nelze přehlédnout, že v řízení [spisová značka] rozsudkem ze dne 16. 6. 2020 byla žalované uložena povinnost zaplatit 18 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum], a dále povinnost zaplatit smluvní pokutu 3 000 Kč, když v odůvodnění rozsudku [spisová značka] soud vychází z předpokladů smluvní pokuty 500 Kč za každou konkrétní splátku. Jedná se tedy o 6 neuhrazených splátek tak, že účtovaná částka odpovídá nesplněnému závazku žalované, a tedy předpokladům sjednané smluvní pokuty. Nyní žalobkyně nárokuje ještě další část smluvní pokuty, která byla ujednána takto„ v případě prodlení s úhradou splátky je žadatel povinen zaplatit [název společnosti] smluvní pokutu, jejíž výše do dne následujícího po datu vrácení půjčky (bod II.) je 500 Kč a ode dne následujícího po datu vrácení půjčky je 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žadatel v prodlení, smluvní pokuta je splatná následující den po dni jejího vzniku“. V bodě II., na které toto ujednání o smluvní pokutě odkazuje, je sjednána návratnost ve splátkách do [datum]. Je zarážející, proč žalobkyně v době uplatňování nároku na zaplacení dluhu váznoucího na půjčce, který byl projednáván pod sp. zn. [spisová značka] neuplatnila rovněž nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, ačkoliv mohla tento nárok uplatňovat s ohledem na splatnost půjčky a existující prodlení. Soud však takto uplatněný nárok na částečnou smluvní pokutu po splatnosti závazku vyčíslenou do jeho skutečného zaplacení považuje za ujednání nemravné ve smyslu § 580 obč. zák., a to právě ve vztahu k tomu, že byla sjednána smluvní pokuta za prodlení každé splátky závazku, ta také byla přisouzena, další smluvní pokuta po splatnosti závazku, pak staví žalovanou jako spotřebitelku do nerovného postavení ve smyslu § 1813 obč. zák., neboť i sjednaná sankce v souvislosti se spotřebitelskou smlouvou musí být adekvátní poskytnuté výhodě spotřebiteli a v tomto případě je zřejmé, že sankce za nedodržení splatnosti je kryta úroky z prodlení. Smluvní pokuta sjednaná pro případ nedodržené splatnosti závazku jako celku právě ve vztahu k již přiznané smluvní pokutě za nedodržení splátek se jeví soudu jako nepřiměřená a nemravná, a proto nárok zamítá. Podle § 142 odst. 1 úspěšné žalované žádné náklady nevznikly a neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Soud proto rozhodl ve smyslu tohoto ustanovení a contrario.