6 C 129/2021-15 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce žádal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, a to na základě smlouvy o zápůjčce, kterou žalovaná uzavřela s jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba], dne [2014]. Na základě této smlouvy jí byla poskytnuta částka 15 000 Kč, kromě zaplacení této částky se žalovaná zavázala zaplatit ještě dalších 12 541 Kč, z toho úrok 1 916 Kč, dále za administrativní zpracování zápůjčky 2 850 Kč a za hotovostní inkaso splátek 7 775 Kč. Žalovaná však zaplatila celkem 20 000 Kč, jak vyplývá ze žaloby, kde jsou uvedeny dlužné částky, z nichž po té soud zjistil kolik bylo zaplaceno, a dále žalobce uvedl, že po té uhradila žalovaná ještě 2 400 Kč Částku 20 000 Kč potvrzuje v žalobě i samotný žalobce. Soud uzavřenou smlouvu pokládá částečně za neplatnou, pokud jde o částku hotovostního inkasa, neboť jen tato částka činí téměř 52 % z půjčené částky. Pokud se jedná o náklady na hotovostní inkaso, soud toto ujednání pokládá za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 obč. zák. Tento rozpor je shledáván v porušení požadavků přiměřenosti a znamená významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele. Hotovostní a bezhotovostní varianta s sebou přináší nejen rozdílné možnosti ve splácení půjčky, ale také rozdílné způsoby poskytnutí půjčky, když pouze v tzv. hotovostní variantě může spotřebitel obdržet půjčku přímo při podpisu smlouvy v hotovosti. Sama tato skutečnosti je významným motivačním prvkem pro zvolení si této varianty poskytnutí půjčky, neboť v tomto případě má dlužník k okamžité dispozici finanční prostředky. Ujednání o hotovostním inkasu je vedeno pouze snahou žalobce jakožto věřitele získat od dlužníka další finanční prostředky, neboť nelze přehlédnout, že samotná částka za hotovostní inkaso činí téměř 52 % půjčené částky, jak je uvedeno výše. K tomu viz rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 42 ICm 4014/2015 a Krajského soudu v Hradci Králové KSPA 60 INS 5615/2015 – CI – 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila 20 000 Kč, tedy částku ještě vyšší, než byla povinna uhradit, soud žalobu zamítl. Protože věc nebyla rozhodována platebním rozkazem, soud uložil žalovanému povinnost doplatit soudní poplatek podle pol. 1/1 a) Sazebníku soudních poplatků. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.