6 C 141/2021-23 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu žalovanou částku, což jsou nezaplacené televizní poplatky za dobu od ledna 2020 do června 2020. V žalobě uvedl, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, a proto mu za zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, což učinil v měsíci srpnu 2005. Za výše uvedenou dobu však televizní poplatek nezaplatil, ač je k tomu podle § 7 odst. 2 a 3 z. č. 348/2005 Sb. povinen. Žalobce soudu doložil potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků a výzvu ze dne [2020]. Dále doložil výpočet úroku. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten se nepodařilo doručit, soud ho proto zrušil a vyzval žalovaného, nechť se vyjádří, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Žalobce dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přímo v žalobě, a protože žalovaný na výzvu soudu nereagoval, soud postupoval podle § 115 a) o. s. ř. a ve věci rozhodl na základě dokladů poskytnutých žalobcem. Soud po té žalobě vyhověl zcela, postupoval podle výše cit. ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., a to i pokud jde o úrok z prodlení, kde postupuje podle § 10 z. č. 348/2005 Sb., a dále § 1968 a násl. obč. zák. a vl. nař. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 14 b) vyhl. 177/96 Sb. a nálezu Ústavního soudu I ÚS 3344/12 a přiznal úspěšnému žalobci za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a za režijní paušál 100 Kč, 21 % DPH z částky 100 Kč, celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 521 Kč.