6 C 242/2020-17 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu za služby třetích osob částku 149,99 Kč + 25 Kč a doplatek za zařízení [údaje o zařízení] ve výši 2 760 Kč. Žalobce k žalobě doložil vyúčtování služeb [číslo] ze kterého vyplývá jeho nárok na zaplacení částky 174,99 Kč a částky 25 Kč. Dále doložil i vyúčtování [číslo] kterým mu byla vyúčtována nesplacená kupní cena za zařízení ve výši 2 760 Kč. Doložil i účastnickou smlouvu, jejíž součástí je i ujednání o kupní smlouvě výše uvedeného zařízení. Dále doložil výpověď účastnických smluv. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten se nepodařilo doručit, soud ho proto zrušil a vyzval žalovaného, nechť se vyjádří, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pokud tak v 7mi denní lhůtě neučiní, bude to soud pokládat za souhlas. Protože se žalovaný v uvedené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv jí osobně převzal a žalobce dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přímo v žalobě, postupoval soud podle § 115 a) o. s. ř. a ve věci rozhodl na základě poskytnutých listinných dokladů, což jsou doklady uvedené výše, tedy jak účastnická smlouva, jejíž součástí je dohoda o koupi zařízení, tak i vyúčtování uvedené výše. Soud po té žalobě vyhověl zcela, neboť žalobce požaduje jen to, co bylo mezi účastníky sjednáno, tedy částky, které žalovaný neuhradil. Pokud jde o úrok z prodlení, soud postupoval podle § 1968 a násl. obč. zák. a vl. nař. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a vyhl. 177/96 Sb. a přiznal úspěšnému žalobci náhradu za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, za 3 úkony po 200 Kč, 3 x 100 Kč paušál, 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 1 489 Kč.