6 C 279/2020-66 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně žádala, aby soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku opustit společnou domácnost se žalobkyní v domě [adresa] v [obec] s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] dohodu o vypořádání SJM jejíž součástí je jejich ujednání, že rodinný dům v [adresa] s pozemky zůstane tomu z manželů, jenž nezpůsobil důvody pro rozluku, respektive rozdělení domácnosti – rozestěhování, nebo pro rozvod. Tímto se myslí nemanželský sex, záměrně vytvořené dluhy nebo jiné obecně morálně nepřijatelné chování. Pro tyto důvody neprodleně opustí společnou domácnost v tomto domě. Protože si žalovaný našel známost a udržuje nemanželský sex, žádala žalobkyně, aby žalovaný splnil tu část dohody, ve které se zavázal opustit společnou domácnost. Dohodu o vypořádání ze dne [datum] předložila žalobkyně v originálu na jednání dne [datum] spolu s prohlášením, které tvořilo přílohu této dohody. V tomto prohlášení si účastníci řešili otázky, týkající se o plánované přestavby a opravy nemovitosti, i další vztahy mezi sebou. 2. Žalobci jsou dosud manželé, žalobkyně doložila oddací list ze dne [datum]. Žalobkyně již podala návrh na rozvod manželství účastníků. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žaloba je zcela nedůvodná, neboť dohodu o vypořádání SJM uzavřel žalovaný pod nátlakem, když si podpis dohody vynutila žalobkyně, dohoda tak nevyjadřuje skutečnou vůli žalovaného. Dále se zabývá tím, že tato dohoda nemůže být dohodou o vypořádání SJM a uvádí k tomu argumenty. Navíc žalovaný je vlastníkem poloviny nemovitých věcí, o které se jedná. Žalovaný uvádí, že podle § 687 odst. 2 obč. zák. jsou manželé povinni žít spolu. Kdyby byla žalovanému uložena povinnost opustit společnou domácnost, došlo by k porušení tohoto ustanovení obč. zák. Toto ujednání je tedy neplatné, protože se nejenom příčí dobrým mravům, ale také zákonu. Také není pravda, že by rozvrat manželství způsobilo to, že žalovaný udržoval známost s paní [jméno] [příjmení], k rozvratu manželství došlo pro vzájemné odcizení manželů, které je již řadu let pouze formálním svazkem. Navíc nevěru s označenou osobou žalovaný odmítl s tím, že spolu nikdy neměli pohlavní styk. Poukazuje na to, že žalobkyně žalovanému nedoručila ani předžalobní výzvu, takže ani v případě úspěchu by neměla mít nárok na náhradu nákladů řízení. 4. K tomuto vyjádření se vyjádřil zástupce žalobkyně tak, že žalovaný nikdy nenamítal neplatnost dohody, činí tak až nyní. Poukazuje na tu část dohody, kde jsou stanoveny některé zásady pro případ zvláštních událostí vedoucích k rozluce nebo k rozvodu. Žalobkyně se nedomáhá zápisu v katastru nemovitostí, který by změnil vlastnická práva, pouze žádá, aby žalovaný splnil svůj závazek neprodleně opustit společnou domácnost. Žaloba se nedotýká vlastnictví domu a přilehlých pozemků. Navrhuje důkazy, kterými prokazuje splnění podmínek pro to, aby žalovaný opustil společnou domácnost. Kromě inzerátů, které si žalovaný dával a jejichž text žalobkyně v tomto vyjádření popisuje a připojuje jejich kopie, uvádí, že žalovaný nelegálně pěstoval na půdě marihuanu, a poukazuje také na dluhy, které žalovaný měl u Equa bank. Jako důkaz, kromě existence dluhů, ještě žalobkyně navrhuje výslech svých dětí, z nichž jedno je nezletilé. 5. K replice žalobce se žalovaný opět vyjádřil svým podáním ze dne [datum]. V něm uvádí, že neměl důvod zpochybňovat platnost uzavřené smlouvy, protože žalobkyně se z titulu této smlouvy ničeho nedomáhala. Připomíná, že nedošlo k zúžení, zrušení ani zániku společného jmění manželů a uvádí, že pokud by došlo k uložení povinnosti opustit společnou domácnost jednomu z manželů, muselo by dojít k vypořádání toho, co náleží oběma manželům, na základě ustanovení § 699 odst. 1 obč. zák. Teprve rozvod slouží k tomu, aby došlo k určení příčiny rozvratu manželství a případnému vypořádání. K předloženým důkazům – inzerátům uvádí žalovaný, že není prokázáno, že by se jednalo o profil žalovaného, neboť tyto fotografie neobsahují jeho identifikaci. Pokud jde o marihuanu, nelze prokázat čas ani druh rostliny, ani to, že se jedná o marihuanu, ani to, že by patřila žalovanému. Setrval proto na svém stanovisku, aby žaloba byla zamítnuta. 6. Na jednání dne [datum] oba účastníci vypovídali ke třem okruhům otázek, a to jak získali dům do vlastnictví, jak ho každý z manželů užívá, dále k okolnostem uzavření dohody, jejíhož částečného splnění se žalobkyně domáhá a konečně k prokazování existence podmínek pro vyhovění žalobě. 7. Z výpovědí účastníků bylo zjištěno, že dům, který by měl žalovaný opustit, dostali oba účastníci od rodičů žalovaného. Dům však bylo třeba rekonstruovat a k tomu byly částečně použity prostředky žalobkyně, které získala prodejem svého bytu v [obec]. Žalobkyně přesně vymezila, co z těchto peněz bylo na domě opravováno, a jak byl zůstatek z výtěžku prodeje použit v zájmu rodiny účastníků a samotného žalovaného. Ten nijak nezpochybnil, že žalobkyně zčásti svoje vlastní peníze používala na zhodnocení nemovitostí, které má každý z nich v podílovém spoluvlastnictví – každý jednou polovinou. Žalobkyně pak vysvětlila, že pokud by nebyla spoluvlastnicí domu, nebyla by ochotna své výlučné prostředky do nemovitosti investovat. 8. Pokud jde o druhý okruh otázek, tj. za jakých okolností byla uzavřena smlouva ze dne [datum], žalobkyně vypověděla, že žalovaný si neustále chtěl vybudovat dílnu, na to však už z jejích prostředků žádné peníze nezbyly, protože byly spotřebovány po dobu společného soužití. Bylo třeba si vzít hypotéku a ona chtěla chránit sebe a své děti právě tím, že sepsala dohodu ze dne [datum], kterou žalovaný podepsal. Žalovaný by sám hypotéku nedostal, byl tedy závislý na souhlasu žalobkyně s tím, že si vezmou hypotéku jako spoludlužníci. 9. Žalovaný k okolnostem uzavření dohody vypověděl, že by tuto dohodu nepodepsal, kdyby zde nebyla nutnost vzít si hypotéku na nutné rekonstrukce domku. Nijak nezpochybnil výpověď žalobkyně v tom, že si přál mít dílnu, a že bylo nutno si vzít hypotéku právě proto, aby tato dílna mohla být v domě vybudována. 10. Pokud se jedná o poslední okruh otázek, tedy o to, zda žalovaný měl či neměl mimomanželský sex, jednoznačně potvrdil, že mimomanželský sex měl, a to s více ženami, nikoliv však s osobou, kterou uvádí žalobkyně jako osobu, se kterou udržuje poměr. K okolnostem uvedení jména této osoby vysvětlil, že žalobkyně jako členka církve [údaje o církvi] se může rozvádět jen z důvodu nevěry, která musí být prokázána dvěma svědky. Proto bylo jméno této pouhé známé žalovaného uvedeno v žalobě. Pokud se jedná o připojené inzeráty, pak si většinu z nich nepamatoval, nicméně připustil, že měli spolu s manželkou profil na erotických stránkách na internetu a na základě tohoto profilu žalovaný později navazoval známosti s různými ženami za účelem provozování sexu. Poukázal však na to, že profil na erotických stránkách měl spolu se žalobkyní. 11. Žalobkyně to nepopřela, uvedla, že skutečně několik měsíců měla s manželem společný profil na erotických stránkách, ale pouze z toho důvodu, aby měla zájmy manžela v této oblasti„ pod kontrolou“. Došlo k tomu, že se setkali postupně se dvěma manželskými dvojicemi. Pokud jde o první z obou dvojic, pak se žádné jednání na základě této schůzky neuskutečnilo, neproběhl mezi těmito manželskými dvojicemi žádný sex a nestalo se tak ani v druhém případě, kdy sama žalobkyně to odmítla. Zcela vyloučila, že by na základě této inzerce ona navázala známost s nějakým jiným mužem, či se s někým sexuálně sblížila. To, že figurovala na těchto stránkách spolu s manželem, vysvětlila tím, že manžel se vždy pro něco nadchne a brzo ho zájem o to zase opustí. Doložila to na několika případech, mimo jiné i na případu pěstování marihuany, o což se žalovaný pokusil v roce 2017, ale když mu to zmařila tím, že rostlinky marihuany polila solným roztokem, už dále žádný pokus pěstovat marihuanu nepodnikl. Měla za to, že pokud se jedná o tento zájem, tedy o provozování sexu s jinými osobami, i to ho přejde, jako všechno ostatní, do čeho se postupně pouštěl. To byl také důvod, proč měla spolu s manželem profil na erotických stránkách. Samotnou ji to však velice mrzelo, proto se svěřila starším církve [údaje o církvi] a oba dva účastníci byli z této církve vyloučeni. Žalobkyně byla po roční přestávce do této církve přijata znovu, žalovaný už o to neměl zájem. 12. Soud se zabýval otázkou, zda je platná ta část dohody, kde si účastníci dohodli, že v případě nemanželského sexu ten, kdo se ho dopustí, opustí společnou domácnost. Soud nemá za to, že by tato část dohody byla neplatná, a že tuto dohodu uzavřel žalovaný pod nátlakem. Podle § 587 odst. 1 obč. zák., kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. Žalovaný však ničemu takovému vystaven nebyl, podpisem dohody se snažil dosáhnout s