6 C 6/2021-16 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu dlužné jízdné a přirážku, neboť žalovaný dne [datum] použil dopravní prostředek žalobce a neprokázal se platnou jízdenkou. Zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] žalobce prokázal, že žalovaný tohoto dne na lince [číslo] v 10:30 hodin se neprokázal platným jízdním dokladem. Byla mu proto uložena přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč Tyto částky však žalovaný nezaplatil ani po předžalobní výzvě. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten se nepodařilo doručit, soud ho proto zrušil a vyzval žalovaného, nechť se vyjádří, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že pokud tak v 7mi denní lhůtě neučiní, bude to soud pokládat za souhlas. Protože žalobce dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přímo v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, postupoval soud podle § 115 a) o. s. ř. a ve věci rozhodl na základě listin poskytnutých žalobcem. Jedná se o zápis o provedené přepravní kontrole, dále předžalobní výzvu včetně doručenky, dále tarif Pražské integrované dopravy včetně smluvních přepravních podmínek, předžalobní upomínku ze dne [datum], dále informace pro cestující, ze kterých vyplývá, že je možné zaplatit přirážku ve snížené výši. Soud po té žalobě vyhověl, když postupoval podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb. a zákona č. 18 a) odst. 2 o silniční dopravě č. 111/94 Sb. v patném znění. Podle prvního z cit. předpisů nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odst. 3 nebo odst. 5 tohoto ustanovení a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 18 a) odst. 2 zákona o silniční dopravě č. 111/94 Sb. je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu. Podle odst. 3 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. V daném případě žalovaný použil dopravní prostředek žalobce, nezaplatil stanovené jízdné a nevyužil ani možnosti zaplatit sníženou přirážku, kterou dopravce poskytuje. Soud proto žalobě vyhověl zcela a vyhověl jí i v části, kde žalobce požaduje úrok z prodlení. Zde soud postupoval podle § 1968 a násl. obč. zák. a vl. nař. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci náhradu za zaplacený soudní poplatek, dále za 3 úkony po 200 Kč a 3 x 100 Kč paušál, 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 1 489 Kč.