7 C 167/2021-17 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne 26. 4. 2021, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 278 502,87 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, úroku z požadované částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [2018]. Žalobce poskytl žalovanému úvěr a žalovaný se jej zavázal splácet zpět za smluvně ujednaných podmínek žalobci. Okresní soud v Domažlicích v dané věci měl splněny předpoklady pro přistoupení k rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, a to dne [2018]. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 350 000 Kč a žalovaný se zavázal předmětný úvěr navrátit zpět žalobci v 84 měsíčních splátkách po 5 265,34 Kč s účinností od [2018]. Povinností žalovaného bylo vrátit kromě jistiny i úrok ve výši 6,90% ročně. Nedílnou součástí předmětné smlouvy byl sazebník. Žalobce prokazatelně svůj závazek vůči žalovanému splnil, kdy dne [2018] poukázal na účet žalovaného částku ve výši 350 000 Kč. Žalovaný si své povinnosti však nehradil řádně, a v důsledku tohoto žalobce využil svého práva, jehož právní základ pramení z čl. 13, 14 produktových podmínek a úvěr poskytnutý žalovanému prohlásil za okamžitě splatný v celé výši. Žalobce se dožaduje po žalovaném jistiny ve výši 278 118,39 Kč, úroku se dožaduje v kapitalizované výši, vypočten jako výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl platit v pravidelných měsíčních anuitních splátkách, smluvní poplatky ve výši 384,48 Kč, smluvní úrok z prodlení, který byl sjednán ve výši 30 % ročně. Po posouzení všech okolností daného případu, z přeložených listin žalobcem, soud posoudil jeho nárok za plně po právu, a proto mu v plném rozsahu vyhověl. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o úvěru podřazena ustanovení § 2395 z. č. 89/2012 Sb. Žalobce v pozici věřitele, přestože naplnil všechny své povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu, neobdržel od žalovaného řádné plnění. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení, pro tento účel byl na základě smluvní volnosti sjednán mezi stranami úrok z prodlení ve výši 30% a soud proto zavázal žalovaného, aby hradil ve prospěch žalobce i takto sjednané příslušenství pohledávky v podobě úroky z prodlení. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný, a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 11 141 Kč, odměna za 3 úkony právní služby – 3 x 9 420 Kč podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály – 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 36 424,60 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [údaje o zástupci].