7 C 278/2020-14 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč včetně kapitalizovaného úroku ve výši 1 037 Kč a zákonného úroku z prodlení z požadované částky, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy se dostaly do dispozice žalovaného finanční prostředky, a tento se je zavázal za smluvně ujednaných podmínek navrátit zpět, předmětnou částku však neuhradil. 3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a žalobce prvotně [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi [společnost], následně mezi žalobcem a [společnost] dne [datum]. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. 4. Vztah založený mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne [datum] je nezbytně nutné soudit jako smlouvu o revolvingovém úvěru, která má charakter spotřebitelské smlouvy, tzn. smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem. Na základě této smlouvy bylo umožněno žalovanému čerpat v rámci úvěrového limitu 35 000 Kč finanční prostředky s tím, že žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroků poskytnutého úvěru vždy navracet zpět ve výši 8,5% měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5% z každé čerpané částky úvěru podle čl. IV odst. 2 předmětné smlouvy. Žalovaný na základě této smlouvy o revolvingu čerpal celkem 6 000 Kč. 5. Vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení se splněním svých povinností, je jeho povinností, aby hradil zákonný úrok z prodlení postupem dle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. 6. Žalobce se tak dožadoval i úroku z úvěru ve smyslu čl. IV odst. 1 smlouvy, úroku ve výši 8,5% měsíčně a dál se dožadoval nákladů vzniklých v souvislosti s vymáháním, kdy těchto se dožadoval ve výši 500 Kč Okresní soud v Domažlicích v dané věci vyhodnotil vymezení práv a povinností stran, a to zejména pak, pokud se jedná o úrok z úvěru ve výši 8,5% měsíčně a o náklady spojené s vymáháním předmětné pohledávky. Vyhodnotil s poukazem na § 1813, že se jedná o ujednání, která jsou nepřiměřené, tzn. zakázaná- nepožívající soudní ochrany a v důsledku tohoto soud k nim nepřihlédl. Soud považuje zároveň i v paralele tohoto ujednání úroku z úvěru za nemravné s ohledem na výši tohoto úroku z pohledu jistiny, která byla v daném konkrétním případě čerpána. V tomto ohledu by bylo možné na toto ujednání nahlížet i s přihlédnutím k § 580, 588 z. č. 89/2012 Sb. jako na absolutně neplatné. V této části soud tak přistoupil k zamítnutí nároku žalobce. 7. Ve zbývající části soud vyhodnotil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla ujednána smlouva o spotřebitelském úvěru podřazena ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. a dále z. č. 145/2010 Sb. v aktuálním znění zákona o spotřebitelském úvěru. Povinností žalované je, aby navrátil zpátky částku žalobci, která se dostala do jeho dispozice. 8. Ve zbývající části soud tak nároku žalobce vyhověl. 9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 3 o. s. ř. Soud v daném případě rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchu přesahuje na straně žalobce, neúspěch spočívá však pouze a jen v příslušenství a v nákladech na vymáhání. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za 3 úkony právní služby – 3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály – 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka 2089 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [údaje o zástupci]. 10. Rozhodnutí o doplacení soudního poplatku má oporu v položce 2 bod 2, položka 1 bod 1 písm. a) Sazebníku z. č. 549/1991 Sb. 11. Soud v daném případě postupoval podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce se opakovaně u zdejšího soudu dožaduje skutkově shodných případů. Soud má za to, že výše přiznaných nákladů odpovídá i přiměřenosti, na kterou poukazuje ve své judikatuře Ústavní soud České republiky.