9 C 206/2018-263 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce podal dne 8. 10. 2018 žalobu, ve které žádal, aby soud vypořádal společné jmění manželů, když to zaniklo rozvodem manželství ke dni [2018], což bylo ověřeno ze spisu 3 C 103/2016. Manželství účastníků trvalo od [2006] do [2018]. 2. V bodu 2 žaloby uvedl, že předmětem vypořádání jsou nemovitosti, tj. parc. [číslo] o výměře 276 m2, jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], dále parc. [číslo] o výměře 1243 m2 – zahrada, dále movité věci tvořící obvyklé vybavení nemovitosti a vnosy, které byly učiněny z jeho výhradního majetku do společného jmění manželů, u kterých uvedl jak jejich výši, tak i účel, na který byly použity. 3. Zároveň navrhl disparitu podílu podle § 742 odst. 1 písm. f) obč. zák. s poukazem na to, že žalovaná se sice věnovala po dobu 8mi let na mateřské rodičovské dovolené péči o nezletilé děti, avšak dalších 5 let se bezdůvodně vyhýbala výdělečné pracovní činnosti tak, že veškeré starosti o finanční zajištění rodiny včetně nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění manželů ležely výlučně na žalobci, který se intenzivně staral jak o své nezletilé děti, tak i o syna žalované. 4. V navrženém petitu žádal, aby do jeho výlučného vlastnictví byly přikázány zejména nemovitosti, dále uvedl movité věci, které měly připadnout do vlastnictví toho kterého z účastníků s tím, že žalované vyplatí vypořádací podíl s přihlédnutím k disparitě podílů. 5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla své stanovisko k jednotlivým movitým věcem s tím, že s navrženým vypořádáním souhlasila až na nosič kol, který nemá ve svém držení, položka 6 – TV a satelit byla pro ní nesrozumitelná, a dále poukázala na to, že jeden z motocyklů, a to [značka] [typ] byl ještě za trvání manželství prodán. 6. Pokud jde o hodnotu nemovitostí, žádala o doplnění znaleckého posudku ze dne [2017] tak, aby byly zhodnoceny její investice po provedení odhadu. 7. Žádala, aby MASA společného jmění manželů byla rozšířena o účet žalobce vedený u [právnická osoba] [příjmení], důchodové spoření a investiční životní pojištění žalobce u [právnická osoba]. 8. Pokud jde o tvrzené vnosy žalobce, uznala částku 51 830 Kč, kterou měl žalobce před uzavřením manželství. Z dalších tvrzených vnosů uznala, že byla zaplacena částka 700 000 Kč na dluh za úvěr u [právnická osoba], ale pokud jde o jednotlivé náklady na rekonstrukce tak, jak je žalobce uvádí v žalobě, považuje je za nepřehledné a neprůkazné. 9. Sama argumentovala výší svých vnosů do SJM, a to částkou 100 000 Kč, kterou dostala darem od svého otce. 10. Žalovaná rozhodně nesouhlasila s disparitou podílů, nesouhlasila s tím, že se vyhýbala práci, neboť po té, kdy 8 let byla na mateřské dovolené, pracovala brigádně a dělala domácí práci. Tvrzení, že se žalobce staral intenzivně o děti, nemůže být pravdivé již jen proto, že pracoval jako řidič a v důsledku toho pobýval často mimo domov. S vypořádáním navrhovaným žalobcem ohledně jednotlivých movitých věcí i nemovitostí souhlasila s tím, že to byl právě žalobce, kdo nesouhlasil s dohodou na vypořádání. 11. Soud se nejprve zabýval požadovanou disparitou podílů žalobce. Je sice pravda, že i v poměrech obč. zák., zákona č. 89/2012 Sb. může soud rozhodnout s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů, soud však pro tento postup nevidí žádné důvody. 12. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2362/2018 je možné k disparitě podílu přistoupit jen výjimečně, když jde o negativní okolnosti tak silné, že by bylo v rozporu s dobrými mravy, kdyby k ním soud při vypořádání přiměřeně nepřihlédl. 13. Z rozsudku Nejvyššího soudu 22 Cdo 1781/2004 se podává, že odklon od rovnosti podílu manželů je na místě jen za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty. 14. V rozsudku Nejvyššího soudu 22 Cdo 3637/2010 jsou příkladmo uvedeny relevantní důvody ke stanovení disparity podílů, tj. požívání návykových látek, gamblerství, či alkoholismus. 15. Podle rozsudku NS 22 Cdo 3976/2011, pak nelze vyhovět návrhu na disparitu podílů jen proto, že jeden z manželů se významnou měrou podílel na materiálním zabezpečení rodiny, aniž by zohlednil přínos manžela, který pečuje o rodinnou domácnost. 16. V daném případě žalovaná obstarávala péči o děti a vzhledem ke svým možnostem se snažila si přivydělat. V této souvislosti soud výpověď [jméno] [příjmení], bývalé přítelkyně žalované a současné družky žalobce, soud nepokládá za nestrannou již vzhledem k jejich současným vzájemným vztahům. Jestliže tato svědkyně vypovídala o tom, jak účastníci hospodařili, její výpověď byla v rozporu s výpovědí samotného žalobce. Ačkoliv svědkyně tvrdila, že všechny práce v domácnosti vykonávala ona a ještě vypomáhala žalované s domácí prací, žalobce na jednání ve věci úpravy péče o nezletilé děti dne [2016] vypověděl, že„ větší díl prostředků na domácnost dává on, menší částí přispívá manželka a na výchově dětí se podílíme společně“. Žalobce také nepotvrdil výpověď svědkyně, že nákupy pro domácnost činily částku 10 000 Kč za 14 dní, ale uvedl, že se jedná o částku poloviční. 17. V protokolu ze dne [2017] ve spisu zdejšího soudu [spisová značka] žalobce uvádí:„ nepopírám, že pro děti pere a žehlí výlučně matka a v podstatě také vaří“. 18. Pokud se jedná o výdělky matky, doložila dohodu o provedení práce ze dne [2014], [2013], [2015] a [2016]. Zaměstnavatelem ve všech těchto případech byl [jméno] [příjmení], [právnická osoba]. Dále měla uzavřenou dohodu se svojí matkou v době od [2013] do [2013]. 19. Vzhledem k tomu, co bylo citováno výše i vzhledem k provedeným důkazům má soud za to, že v daném případě nejsou dány důvody pro disparitu podílů účastníků. 20. V průběhu řízení vzal žalobce ohledně položek uvedených v bodu III. tohoto rozsudku žalobu zpět a soud proto řízení zastavil. Žalovaná souhlasila s prvními čtyřmi položkami, nesouhlasila však, aby byl z vypořádání SJM vyloučen motocykl [značka]. Ohledně tohoto motocyklu však má soud za prokázané, že byl uhrazen z výlučných prostředků žalobce. To vyplývá z dokladů o zaplacení částky 30 000 Kč, kde je uvedeno, že se jedná o zálohu na motocykl, a tato částka byla vybrána z účtu žalovaného dne [2013], což koresponduje s příjmovým pokladním dokladem z tohoto dne na 30 000 Kč, dále dne [2013] zaplatil žalobce dalších 114 000 Kč, což rovněž vyplývá z příjmového pokladního dokladu, a tuto částku, respektive částku 100 000 Kč zaslal dne [2013] ze svého účtu na účet manželky. Doklady o těchto platbách jsou založeny v přílohové obálce na č. l. 58 a skutečnost, že tato částka byla použita na zaplacení ceny motocyklu [značka], žalovaná potvrzuje i ve své výpovědi ze dne [2020] (č. l. 149 p. v.). Z kupní smlouvy o prodeji motocyklu [značka] založené na č. l. 138 spisu pak vyplývá, že tento motocykl byl zakoupen za částku 108 000 Kč, na základě této smlouvy, která je ze dne [2013], zbytek pak činilo příslušenství. Soud proto, i pokud jde o tuto položku, řízení zastavil, když ve všech případech, ve kterých bylo řízení zastaveno, postupoval podle § 96 o. s. ř. 21. Pokud jde o vypořádání SJM, soud postupoval podle § 742 obč. zák. Podle odst. 1 tohoto ustanovení, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatňují-li se ustanovení § 741 použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležící do společného jmění. 22. V daném případě se na rozsahu společného jmění účastníci v průběhu řízení dohodli (až na motocykl [značka], jak bylo vysvětleno výše). Pokud jde o nemovitosti, žalovaná souhlasila s tím, aby zůstaly ve výlučném vlastnictví žalobce. Ohledně ceny těchto nemovitostí předložil žalobce spolu se žalobou znalecký posudek, který ohodnocoval cenu nemovitostí ke dni [2017]. Vzhledem k návrhu žalované, aby byl tento znalecký posudek aktualizován, soud nechal zpracovat dodatek k tomuto znaleckému posudku, nicméně i po aktualizaci ze dne [2020] zůstala cena nemovitostí nezměněna, tj. činila 2 005 000 Kč. V této souvislosti soud připomíná, že jestliže dodatek ke znaleckému posudku byl zpracován na návrh žalované, je to ona, kdo musí náklady na zpracování dodatku tohoto znaleckého posudku hradit, neboť tento dodatek byl zpracován v jejím zájmu a cena stanovená posudkem ze dne roku 2017 se oproti ceně z roku 2020 nijak nezměnila. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit na náhradě nákladů státu cenu tohoto dodatku ke znaleckému posudku. 23. Každý z účastníků argumentoval svými vnosy do rekonstrukce domu, nicméně soud má za to, že tyto vnosy se projevily již v h